HOME

Dětská autíčka

a jiná vozítka



Když už jsme měli ten cvičný semafor, chtělo to také nějaké pořádné vozítko. Nemám nic proti různým odrážedlům. Také jsme je proháněli. Jsou určitě vynikající pro cvičení dětské motoriky a koordinace pohybů, ale motorová kára, je motorová kára...


Dětské elektrické autíčko č.1

V té době ještě nebyla na trhu levná čínská vozítka (což je jen dobře) a s vědomím toho, že to (vzhledem k rychlosti růstu dítěte) bude jen na chvíli, jsem se díval po inzerátech. A upoutal mě tento krásný červený sporťák. To jsme museli mít! Nebyl úplně nejlevnější, ale byly k němu celkem 3 akumulátory a nabíječka. To znamenalo v podstatě celodenní ježdění. Když jsem ho měl doma, zjistil jsem, že se jedná o značkový výrobek italské firmy Peg Pérego, jež se na dětská vozítka specializuje. Autíčko bylo provozuschopné, ale bylo trochu napadeno kutilem. Zjevně odešly ovládací spínače na volantu a tak předešlý majitel vyrobil improvizovaný pedál, kvůli kterému bohužel doslova vylámal část podlahy.


Dětské elektrické autíčko
Dětské elektrické autíčko
Dětské elektrické autíčko
Dětské elektrické autíčko


Autíčko sice jezdilo, ale bylo takové neduživé. Řízení a kolečka měly veliké vůle a elektroinstalace (originální) byla provedena takovými tenkými kablíky - nítěnkami, až jsem si říkal, že tudma se ten proud snad ani nemůže protlačit:-) V první fázi jsem vymezil všechny nadměrné vůle a všechna ložiska jemně namazal. Díru v podlaze jsem zazáplatoval. U prodejců součástek jsem vyhledal odpovídající spínače, které jsem zabudoval zpět do volantu. Přišlo mi, že výrobce autíčka asi věděl, co dělá, a že pro dvouleté dítě bude mnohem intuitivnější autíčko ovládat tlačítky na volantu, než pedály. To se, myslím, potvrdilo. Ale počítal jsem s tím, že později vyrobím i nějaký lepší pedál.


Dětské elektrické autíčko
Dětské elektrické autíčko
Dětské elektrické autíčko
Dětské elektrické autíčko


Autíčko je bez jakékoliv složité elektroniky. Smysl jízdy ovládají dvě relé v klasickém reverzačním zapojení spínaná tlačítky na volantu. Jsou-li obě relé rozepnuta (tlačítka uvolněna), nebo naopak obě sepnuta, motor stojí a zároveň brzdí zkratem. Díky tomu autíčko nemusí mít (a taky nemá) žádnou mechanickou brzdu. Pro jízdu vpřed (nebo vzad) musí být sepnuto vždy jen jedno příslušné relé. Rozhodl jsem se, že bude jednodušší celé autíčko vydrátovat znovu, než měnit jen "silové" úseky. Na "silové" spoje jsem použil licnu 4 mm2, ovládací spoje jsou vedeny licnou 0,75mm2. Do motorového prostoru jsem přišrouboval elektrikářskou lištovou krabici, která nese dva páčkové přepínače. Přepínač K2 vyřazuje zpátečku, přepínač K1 přepíná ovládání jizdy vpřed z tlačítka na volantu na pedál, pro který jsem si zatím jen nachystal kabeláž. Pochopitelně jsem přidal i kontrolní LED jako indikaci "zapnutí zapalování", protože světýlka já rád:-) LED jsem umístil na palubní desku. Objekt ve schématu s označením ZVUK je původní zvukový modul vestavěný ve volantu. Takové dětské "autorádio". Jeho zapojení je beze změny. Upravené schéma zapojení autíčka je níže.


Dětské elektrické autíčko
Dětské elektrické autíčko
Dětské elektrické autíčko
Dětské elektrické autíčko


Jen díky nové pořádné kabeláži autíčko neskutečně ožilo. Na těch původních nítěnkách musely být opravdu velké úbytky! Je až s podivem, jak někteří výrobci dokáží doslova zabít povedený výrobek úsporami na nesprávném místě. Možnost vyřadit zpátečku se ukázala jako dobrý tah. V první sezóně ježdění byla zpátečka vypnutá. Jen by dítě mátla. Teprve v další sezóně už jsem to zapnul. Naopak příprava na pedál byla zbytečná. Než došlo k jeho realizaci, malý řidič z auta vyrostl a autíčko si tak muselo najít nového majitele.


Dětské elektrické autíčko
Dětské elektrické autíčko
Dětské elektrické autíčko
Dětské elektrické autíčko


Pinakntní je, že jednou nám toto malé dětské autíčko umožnilo nastartovat rodinný osobák, kterému náhle odešla baterie. Dvě 6V/7Ah baterčičky z autíčka, spojené do série vázacím drátem a stejným drátem připojené paralelně k mrtvému 12V/60Ah akumulátoru vozu opravdu dokázaly nastartovat. Sice se motor jen taktak převalil, ale blafnul:-)


Dětská elektrická čtyřkolka + vozík

Po prodeji červeného sporťáku jsem přemýšlel, co dál. Když tu se jednoho dne před bazarem, kolem kterého jezdím do práce, objevila krásná dětská čtyřkolka v krásné "Kawasaki" zelené barvě. Vydal jsem se na průzkum. Bazarník tvrdil, že je to v podstatě nový kousek za poloviční cenu, protože dceru původního majitele nezaujal a tak se ji chce rychle zbavit. O tom, že je to opravdu "voňavka" nebylo pochyb, jen jsem si na netu ověřil tu cenu a skutečně. Byla to zhruba polovina. Takže jsem to vzal. Čtyřkolka byla již pro větší děti a vypadalo to, ze bude chvilku trvat, než z toho ratolest vyroste. Což se potvrdilo. Sloužila několik let s jedinou původní baterií.


Dětská elektrická čtyřkolka + vozík
Dětská elektrická čtyřkolka + vozík


Se čtyřkolkou nebylo třeba nic dělat. Jen nabíjet a jezdit. Jenže zpočátku ani naši dceru nezaujala. Prostě se nějak vytratila ta radost z jízdy červeným sporťákem. Jednou při sekání trávy jsem si všiml, že holka vždy kousek popojede na čtyřkolce a pak jde zase okounět k sekačce. Pořád chtěla nosit koše s trávou a všelijak být užitečná. A v tom mi to došlo. Nebaví ji jezdit jen tak, chce pomáhat! Rychle jsem prošel garáž a dílnu a během asi 30 minut jsem zbastlil nákladní přívěsný vozík. Pak už bylo vše jinak. Hlavním problémem bylo vymýšlet co a kam je zrovna potřeba převézt a čtyřkolka jezdila jak o život:-)


Dětská elektrická čtyřkolka + vozík
Dětská elektrická čtyřkolka + vozík
Dětská elektrická čtyřkolka + vozík
Dětská elektrická čtyřkolka + vozík


Vlastní vozík je opravdu jednoduchý a je poskládaný z toho co dům dal. Klikou bylo, že jsem měl k dispozici vhodná kolečka, jinak je to opravdu spíše odpad. Základem je klasická plastová přepravka na zeleninu. Osa kol je ze staré násady k mopu. V místech upevnění kol je navlečena zahradní hadice (kola měla příliš velký průměr nábojů). Oj vozíku je z dřevěné lišty a jako přípojný hák slouží karabinka, kterou jsem měl na klíčích. Vše je pospojováno elektrikářskými stahovacími páskami. Není zde jediný šroub či vrut. Také závěsné oko na čtyřkolce je ze stahovacích pásek. Výroba trvala opravdu chviličku a vozík se maximálně osvědčil. Když jsem čtyřkolku po letech prodával, vozík jsem k tomu přidal. Bylo mi ho líto rozebírat, když se tak osvědčil:-)


Dětská elektrická 4-kolka + vozík
Dětská elektrická čtyřkolka + vozík
Dětská elektrická čtyřkolka + vozík
Dětská elektrická čtyřkolka + vozík



Dětská elektrická 4-kolka + vozík
Dětská elektrická 4-kolka + vozík
Dětská elektrická 4-kolka + vozík
Dětská elektrická 4-kolka + vozík



Motokára JAWA 555

Ještě za éry čtyřkolky jsem na inzerát pořídil tuto motokáru s motorem JAWA 555. Že to bude pro zamýšlený účel nepoužitelné, mi bylo jasné již při odběru. Bylo to moc velké a těžké. Přesto jsem ji vzal, neboť jsem dostal chuť si po dlouhé době pohrát s fichtláckým čuďákem. Bylo na tom dost práce, ale jezdilo to dobře. Pochopitelně jsem komplet předělal elektroinstalaci a připravil kabeláž také pro světla a ventilátor. Z poměru průměrů zadní řetězové rozety a hnaného kola je jasné, že to nebyl žádný závoďák. A zejména při jízdě na jedničku, dostával motor na zadek. Málo se chladil. Takže jsem uvažoval o nuceném chlazení. Ve sbornících Udělej Urob si Sám bylo svého času popsáno mnoho konstrukcí zahradních strojů a traktůrků a všechny vyžadovaly nucené chlazení. Většinou se to řešilo prodloužením klikové hřídele, jejím osazení řemenicí a ventilátor byl tedy poháněn řemenem. Byl tam však i vyzkoušený nápad pro JAWU 50, pohánět elektrický ventilátor (motor s vrtulkou) ze světelné cívky přes usměrňovač. A právě s tímto řešením jsem počítal, ale už na to nedošlo a kára šla o dům dál.


Motokára JAWA 555
Motokára JAWA 555
Motokára JAWA 555
Motokára JAWA 555


Jinak se jednalo o víceméně klasickou amatérskou konstrukci motokáry. Poháněné bylo jen jedno zadní kolo. Brzdy byly jen vpředu, kde byly bantamy obuté přímo na hliníkových bubnech z malého motocyklu. Zajímavé a vtipné řešení. A velmi účinné! Lanka k bubnům byla ovládána pedálem přes vahadlo, takže obě kola brzdila stejnoměrně. Motor byl podvěšen na pomocném rámu a řetězem poháněl rozetu spřaženou s hnaným kolem. Akorát z řízení jsem měl zpočátku obavy. Bylo klasické - palcové, ale jeho geometrie na první pohled nesplňovala tzv. Ackermannovu podmínku, kdy se v zatáčce musí vnitřní kolo vytočit vždy o něco více. Podle lidí, kteří měli možnost se s károu svézt, se ale motokára řídila dobře a jezdila dobře (s ohledem na výkon použitého motoru). Jistě k tomu přispěl i velký průměr volantu.


Elektrická motokára

Po intermezzu s motokárou JAWA 555 jsem usoudil, že další vozítko bude již čistě moje práce, a že to bude zase elektromobil. Rozhodl jsem se pro koncept motokáry se zvýšeným sedadlem, pod kterým by byla baterie. Na Aukru se v té době objevovaly nabídky elektropohonů právě pro malá elektrovozítka, skůtry či motorizaci jízdních kol. Jeden takový pohon jsem zakoupil. Jedná se o DC motor 24V/250W v kompaktním provedení včetně planetové převodovky a s řetězovým pastorkem na výstupu. K motoru byl "v akci" též elektronický regulátor s el. brzdou a ovladač rychlosti s hallovou sondou (původně určený na řídítka). Celou sestavu jsem vyzkoušel jen tak na stole a fungovalo to výborně:


Test elektropohonu
Test elektropohonu
Test elektropohonu
Test elektropohonu


Podvozek káry jsem si nakreslil v měřítku 1:1 na velký karton (z rozložené krabice) s použitím skutečného dítěte, jako šablonou pro stanovení klíčových rozměrů:-) Rám je svařen z tenkostěnných jäckelů. Závěsy předních kol jsou z hotových prodávaných pantů k zahradním brankám. Kola bantamová (poháněné bude jen jedno zadní). Brzdy ještě nemám úplně rozmyšlené, ale budou učinkovat na obě zadní kola. Vzhledem k tomu, že elektromotor brzdí sám o sobě a regulátor má také funkci elektrické brzdy, nemusí být mechanické brzdy kdovíjak účinné a budou jen jako záložní. Od jednoho milého počítačového nostalgika jsem sehnal klasickou laminátovou sedačku z tramvaje. Červenou! Ale tím to skončilo. Pak na to ale nebyl čas a ratolest mezitím vyrostla tak, že původní rám už je zase malý. Navíc jako dětské vozítko začal spolehlivě sloužit zahradní traktůrek (sekačka) a převahu také získalo klasické jízdní kolo. Dalším stupněm mobility už bude možná opravdový skůtr a auto:-) Motokára už nebude třeba. Přesto bych to rád někdy dokončil (jen tak pro radost) a pak se to nejspíše prodá...


Publikováno: 3/2020    



« RET          ↑ TOP ↑          HOME