Slavné jednodeskové mikropočítače



Stejně jako v jiných oborech i mezi jednodeskovými školními mikropočítači (Single board Computer - SBC) nalezneme kousky, které jsou známější a slavnější, než ostatní. Něktreré slavné jednodesky si dále představíme.

Následující výčet si neklade za cíl zmapovat celou kategorii školních jednodeskáčů a ani pořadí neodpovídá jejich popularitě. Někde byl oblíbený jeden, jinde zase druhý. Snad jen KIM-1 si zaslouží být na prvním místě. Také zde nehledejte podrobné technické parametry, jako kolik kde bylo paměti apod. Chcete-li se o konkrétním počítači dozvědět více, požádejte strejdu gůůgla. Název počítače a případně i výrobce by měl stačit k tomu, aby na vás strejda vychrlil tuny informací o daném počítači. Tedy až na vyjímky. Často jsou na netu k dispozici schémata zapojení, výpisy monitorů či rovnou obrazy pamětí a pochopitelně i naskenované manuály, nebo celé knihy o daném jednodeskáči. Často také narazíte na simulátor daného stroje (dokonce i takový exot jako Robotron LC-80 má simulátor pro PC). A u mnohých z dále popisovaných počítačů zjistíte, že se vyrábějí jejich repliky. Ať už amatérsky tak profesionálně. Stačí prostě hledat.



Zahraniční scéna

KIM-1

KIM-1 firmy MOS Technology si rozhodně zaslouží být na prvním místě tohoto výčtu. A sice z toho důvodu, že to je údajně opravdu první školní jednodeskáč a de facto zakladatel této kategorie. Právě u MOS Technology totiž někoho napadlo na jednu desku, kromě vlastního jádra počítače, osadit i jednoduchou hexadeximální klávesničku a sedmisegmentový displej. Aby to mělo praktický význam bylo nutné počítač ještě vybavit jednoduchým monitorovacím programem, který by umožňoval vkládání, spouštění a eventuálně i ladění uživatelských programů. A tak vznikl školní jednodeskový mikropočítač KIM-1 s mikroprocesorem 6502. Jeho popularita je dodnes obrovská. Stále se staví jeho repliky. Jednu z nich si dokonce můžete koupit pod názvem Micro KIM. Ovšem kopie či různé variace KIMa se objevovaly již za jeho éry koncem 70. let. Byly to zejména počítače super-KIM, MCS Alpha 1, nebo dále popisované SYM-1, AIM-65 a Junior Computer. Jako řada jiných tehdejších počítačů i ke KIM-1 bylo možné připojit sériovou linkou alfanumerický terminál a programovat třeba v Basicu.

mikropočítač KIM-1
mikropočítač KIM-1
mikropočítač KIM-1
schéma zapojení KIMa


SYM-1

SYM-1 firmy Synertek Corp. je jednou z úspěšných variací na legendární KIM-1. Také je postaven na procesoru 6502 a je v podstatě jen vylepšenou verzí KIMa. Má více paměti, více I/O linek a propracovanější software. I SYM-1 je možné připojit k terminálu a programovat v Basicu. SYM-1 se údajně také prodával pod obchodním označením VIM.

mikropočítač SYM-1
mikropočítač SYM-1
mikropočítač SYM-1
jiný pohled na SYM-1


AIM-65

AIM-65 je další variací na KIMa, tentokrát od firmy Rockwell. Na rozdíl od KIM a SYM, ale tento počítač s CPU 6502 nebyl primárně určen pro výuku, ale mířil do firem na práci. AIM-65 se od klasických jednodeskáčů odlišuje tím, že má ASCII klávesnici (na samostatné desce) a nikoliv sedmisegmentový, ale alfanumerický LED displej. Kromě toho je na desce osazena i malá tiskárnička. Kromě monitoru byl vybaven dalším softwarem. Pro programování bylo možné používat řádkový assembler/disassembler, BASIC interpreter, Pascal, PL/65 či FORTH. Na jednodeskový počítač tedy slušná výbava. Ale AIM je přeci jen trochu jinde, o čemž svědčí jeho "karosovaná" verze. Je zde jen pro informaci, protože vycházel z KIMa.

mikropočítač AIM 65
mikropočítač AIM 65
mikropočítač AIM 65
karosovaný AIM 65


MK-14

Budeme-li se pídit po historii domácích a osobních mikropočítačů, dříve či později narazíme na jméno Sinclair, které se jako červená linie touto historií potáhne hodně dlouho. Ovšem málokdo ví, že na jméno Sinclair narazíme i v tak osobité kategorii jako jsou školní jednodeskové mikropočítače. Jednodeskáč MK-14 totiž na sklonku 70. let vyráběla firma Scinence of Cambridge, kterou Clive Sinclair vlastnil a kterou později přejmenoval na (dodnes existující, ale s počítači už nic nemající - stav 9/2010) Sinclair Research. Ovšem kdo viděl film The Micro Men (pro nostalgiky nutnost!) ví, že MK-14 sice byl vyráběn Sinclairovou firmou, ale "strýčkovi" Sinclairovi tak trochu navzdory. Kromě samotného počítače firma nabízela i různé rosšiřující moduly jako rozhraní pro magnetofon, programátor PROM či dokonce televizní displej. Samotný MK-14 je velice jednoduchý a přímo svádí ke stavbě repliky. Ovšem velmi to ztěžuje použitý procesor SC/MP (8060 Scamp) od firmy National Semiconductor, který je dnes obtížně sehnatelný. Ale jde to, viz MK14 V2.0. Z této stránky lze také stáhnout naskenované manuály k originálnímu MK-14. Další zdroj informací o "prvním Sinclairu" je zde.

mikropočítač MK-14
MK-14
mikropočítač MK-14
popis MK-14
mikropočítač MK-14
nabídka doplňků pro MK-14


National Semiconductor Introkit

Když už byl zmíněn "první Sinclair" MK-14, je nutné zmínit i National Semiconductor Introkit. A sice proto, že tento výukový kit s procesorem SC/MP (8060 Scamp) byl jistým vzorem a předlohou slavnějšího MK-14. Jako řada jiných jednodeskáčů, které představíme dále, i Introkit používá jako uživatelský terminál upravenou kalkulačku:

National Semiconductor Introkit
National Semiconductor Introkit


SDK-80

Vynechat pochopitelně nelze firmu Intel. Ta již pro svůj procesor 8080 připravila jednodeskový vývojový kit SDK-80. Jenže to nebyl klasický školní jednodeskáč a v tomto výčtu je jen pro úplnost. SDK-80 totiž neměl klávesnici ani displej a musel se tedy obsluhovat přes připojený terminál. Za to firma sklidila ostrou kritiku i posměch. Terminály byly v té době nákladná a rozměrná zařízení a přístup k nim rozhodně neměl každý...

Intel SDK-80
Intel SDK-80


SDK-85

Napravit reputaci se Intel pokusil s dalším počítačem a sice s SDK-85. Zde již firma neopakovala chyby z předchozího modelu SDK-80. SDK-85 totiž na jedné desce již obsahoval nejen hexadecimální klávesničku a sedmisegmentový displej ale dokonce i univerzální část plošného spoje pro stavbu různých doplňků (kousek univerzálky ale měl už SDK-80). SDK-85 je postaven na procesoru 8085, který byl vylepšenou verzí původní 8080. Informací o SDK-85 lze na internetu najít dostatek, včetně manuálu, schématu zapojení a listingu monitoru. Eventuální stavbu repliky by však mohly zkomplikovat některé obvody Intelu, které nejsou až tak rozšířené (8155, 8755, 8279).

Intel SDK-85
Intel SDK-85
SDK-85


SDK-86

Dalším z dlouhé řady jednodeskových počítačů SDK (System Design Kit) byl SDK-86, který je zvláštní tím, že je to jeden z mála 16-bitových školních jednodeskáčů. Je postaven na procesoru 8086 a jak bylo u intelu obvyklé, využíval i další programovatelné sofistikované obvody této firmy. Například klávesnici a displej obsluhuje programovatelný řadič 8279. Dekodéry adres jsou tvořeny naprogramovanými pamětmi PROM typu 3625. Poměrně exotická je i paměť SRAM 2142, ale není to nic, co by se nedalo nahradit. Manuál i se schématem zapojení SDK-86 lze najít na netu. Bohužel tam ale není listing monitoru. V češtině vyšel pěkný popis SDK-86 v AR B 1/1988, které je celé věnováno procesorům 8086 a 8088.

Intel SDK-86
Intel SDK-86
SDK-86


HP5036A

Svou polívčičku si na trhu výukových jednodeskových počítačů přihřála i firma Hewlett-Packard. Její HP5036A je klasickou ukázkou tzv. kufříkového počítače a je postaven na procesoru 8085:

mikropočítač HP5036A
mikropočítač HP5036A
mikropočítač HP5036A
mikropočítač HP5036A


Motorola MEK6800D2 Evaluation Kit II

Stranou tohoto jednodeskového bláznění pochopitelně nemohla stát Motorola. Bylo nutné nějak efektivně propagovat jejich procesor 6800 a k tomu měly sloužit kity MEK6800D1 a MEK6800D2. Motorola MEK6800D1, podobně jako SDK-80 od Intelu, ještě neobsahoval klávesničku a displej a musel se připojovat k RS232 terminálu. Druhý typ D2 již byl klasický školní jednodeskáč, přestože fyzicky byl na deskách dvou:

mikropočítač MEK6800D2
mikropočítač MEK6800D2
mikropočítač MEK6800D2
mikropočítač MEK6800D2


Motorola MEK6802D5

Řada jednodeskáčů MEK od Motoroly čítá více typů. Mezi ty slavnější dále patří typ MEK6802D5, který je osazený procesorem 6802 a je to skutečný jednodeskáč, tedy opravdu vše na jediné desce:

mikropočítač MEK6802D5
mikropočítač MEK6802D5
mikropočítač MEK6802D5
mikropočítač MEK6802D5


ET 3400

Asi slavnější výukový počítač postavený na procesoru 6800 než předchozí "domácí" Motorola MEK6800D2 byl Heatkit ET 3400. Firma Heathkit se specializovala na výrobu elektronických školních a didaktických pomůcek. Proto je ET 3400 jako jeden z mála školních jednodeskáčů "karosovaný". Jeho účel prozrazuje i vestavěné nepájivé pole pro "bastlení" doplňků. ET3400 se před časem objevil na na tuzemském Aukru a cena se vyšplhala velmi vysoko...

Heatkit ET 3400
Heatkit ET 3400
Heatkit ET 3400
Heatkit ET 3400


Signetics Instructor 50

Tento poměrně exotický počítač byl určen pro výuku práce s dnes téměř zapomenutým mikroprocesorem 2650 firmy Signetics. Jako jeden z mála se jedná o počítač ve skříňce a nikoliv, jak bylo tehdy obvyklé, jen o holou desku. Obsahoval 2KB ROM, pouhých 640 bajtů RAM, klávesničku a 8-místný LED displej. Pochází z roku 1978.

Signetics Instructor 50
Signetics Instructor 50
Signetics Instructor 50
dobový prospekt


Junior Computer

Junior Computer je další variací na KIM-1. Na rozdíl od jiných se ale nevydal cestou vylepšení, ale naopak zjednodušení. Další odlišností od výše popsaných počítačů je to, že se nejedná o sériový výrobek nějaké firmy. Junior Computer je projekt populárního (původem holandského) "bastlířského" časopisu Elektor, jak rozšířit mikroprocesorovou techniku mezi amatéry. A protože Elektor, na rozdíl od našeho "amára", své projekty dotahoval do konce, vznikl v roce 1980 velmi populární počítač - Junior Computer. Nejenže byly vydány velmi podrobné stavební návody a tutoriály na samotný počítač, ale bylo publikováno velké množství hardwarových doplňků a velké množství software pro Juniora. A to vše minimálně Holandsky, Anglicky, Německy a Francouzsky. Tam všude Elektor (holandsky Elektuur) vycházel. Kromě článků v časopisech byly vydávány i celé knihy o Junior Computeru, které obsahovaly podrobné tutoriály jak si Juniora postavit, oživit a programovat. Pochopitelně bylo možné koupit i desky plošných spojů. O jeho popularitě jistě svědčí i to, že jeho schéma a dokonce i haxadump monitoru se v roce 1982 objevily v Amatérském rádiu. Ovšem jak už to tehdy bývalo, bez dalších informací a sebemenší snahy dopomoci čtenářům s možnou realizací. Ovšem jeden, tehdy velmi mladý čtenář, nezapoměl a hodlá Juniora realizovat i po letech.

Junior Computer
Junior Computer
Junior Computer
Junior Computer


TK-80

V Japonsku se velké popularitě těšil (a mezi nadšenci stále těší) jednodeskáč TK-80 firmy NEC osazený mikroprocesorem NEC uPD8080AD0, což byl klon procesoru 8080. Je to klasický školní jednodeskový mikropočítač, ovšem díky široké řadě doplňků bylo možné připojit ASCII klávesnici i obrazovkový displej.

mikropočítač TK-80
TK-80
mikropočítač TK-80
TK-80


Micro-Professor MPF-I

Konečně tu máme zástupce jednodeskáčů osazených mikroprocesorem Zilog Z-80. MPF-I je výrobkem firmy Multitech z roku 1981. Možná netušíte, že z Multitechu se v roce 1987 stal světoznámý Acer. Na Micro Professoru MPF-I jsou zajímavé jeho miniaturní rozměry.

Micro-Professor MPF-I
Micro-Professor MPF-I
Micro-Professor MPF-I
MPF-I v pouzdře


SHARP MZ-40K

Poměrně exotický SHARP MZ-40K je zřejmě zakladatelem populární řady počítačů MZ. Ovšem se svými následníky toho moc společného nemá. Jeho srdcem totiž není klasický obecný procesor, ale jednočipový mikropočítač. A je ještě ke všemu je ten jednočip 4- bitový. Jedná se o SHARP MB8843 a díky tomu je případná stavba repliky téměř vyloučena, přestože dokumentaci i se schématem zapojení naleznete na webu věnovaném řadě MZ.

SHARP MZ-40K
SHARP ve skříňce
SHARP MZ-40K
SHARP MZ-40K
SHARP MZ-40K
nesestavený MZ-40K


TM990/189

Firma Texas Instruments se po famózním úspěchu svých programovatelných kalkulaček TI-57/58/59, které byly osazeny 4-bitovým mikroprocesorem z vlastního chovu, snažila dlouho a neúnavně, leč víceméně neúspěšně, prosadit své 16-bitové procesory řady TMS9900. Sloužit k tomu měly i školní kity TM990, které byly dostupné v několika provedeních. Konktrétně TM990/189 byl osazen 16-bitovým mikroprocesorem TMS 9980A. Jako někteří další výrobci i TI využil pro konstrukci uživatelského terminálu s klávesnicí a displejem části svých kalkulaček (zde TI-59).

mikropočítač TM990/189
TM990/189
mikropočítač TM990/189
TM990/189


ITT MP Experimenter

ITT MP Experimenter je komplexní výuková pomůcka pro práci s mikroprocesorem 8080. Procesor běží na 1 MHz a má k dispozici 256 bajtů RAM a 1 KB ROM. Pochází z Německa (Západního). Bližší popis naleznete zde

výukový kit ITT MP Experimenter
ITT MP Experimenter
výukový kit ITT MP Experimenter
ITT MP Experimenter


LC80

Všechny výše popsané počítače pocházejí ze zemí tehdejšího Západního světa (plného imperialistů a vykořisťovatelů). Tady u nás v bezpečí za železnou oponou se nástup mikroprocesorů a mikropočítačů pochopitelně nezachytil. Sice se objevovaly první vlaštovky, ale komouši nechali elektronickou veřejnost bastlit krystalky a zesilovače. Snad proto jeden z mála školních jednodeskáčů východního bloku spíše připomíná tu krystalku, než počítač. Přesto musel být Robotron LC-80 v NDR velmi populární. Jak si jinak vysvětlit to, že jsou mu věnované webové stránky www.lc80.de (sice bídné , ale jsou - stav k 8/2010) a dokonce existuje i jeho PC simulátor. LC-80 je postaven na procesoru Z-80, konkrétně na jeho východoněmecké (a údajně pirátské) kopii U880D a je taktován pouze 900 kHz. Také LC-80 používá kus kalkulačky jako obslužný terminálek (pamatujete na tyhle kalkulačky ze školy?).

mikropočítač LC-80
Robotron LC-80
mikropočítač LC-80
LC-80 v pouzdře


Poly-Computer 880

Dalším východoněmeckým školním počítačem byl Poly Computer 880 vyrobený VEB Polytechnik. Taktéž byl osazen mikroprocesorem U880D (Z-80), ale frčel už na 2,5 MHz. Trochu o něm je zde.

mikropočítač POLY Computer 880
POLY Computer 880
mikropočítač POLY Computer 880
POLY Computer 880


COSMAC ELF a COSMAC VIP

Na závěr výčtu slavných zahraničních výukových jednodeskáčů se sluší přiblížit dva zajímavé kousky firmy RCA (nyní Intersil). Nepatří sice mezi představitele klasiky, ale za zmínku rozhodně stojí. Oba jsou postavené na procesoru 1802 (COSMAC). Na něm je zajímavé nejen to, že se stále vyrábí (stav k 8/2010) jako CDP1802A (firmou Intersil), ale také to, že byl (nebo alespoň jeho architektura sestavená z obvodů nižší integrace) použit v kosmických sondách. Zajímavá je také jeho cena, která je v současné době více než 3x vyšší, než stál CPU 1802 v době svého vzniku.

Prvním počítačem je COSMAC ELF. Velmi jednoduchý výukový kit. Podobně jako Junior Computer se jednalo o projekt elektronického časopisu, v tomto případě Popular Electronics a ELFa si tak mohl postavit každý. Jeho jednoduchost přímo svádí ke stavbě repliky. Jednu repliku si dokonce můžete i koupit pod názvem Elf2K, ale jedná se již o značně vylepšený ELF. Původní ELF má pouze dvoumístný sedmisegmentový displej a data se zadávají pomocí páčkových přepínačů. ELF nemá pevnou paměť s monitorem. Tu nahrazuje pevně zadrátovaná logika, která umožňuje zadávat a spouštět programy v RAM. K ELFu si nadšenci mohli postavit i rozhraní pro grafický displej, který na obrazovce televizoru dokázal zobrazit 64x32 bodů (jen ty body, žádný textový režim). Celé rozhraní sestávalo z jednoho jediného integrovaného obvodu CDP1861, kterému se familiárně říkalo PIXIE. Někdo pak vytvořil program pro zobrazení siluety kosmické lodi Enterprise ze ságy Star Trek a tato silueta se pak navždy stala symbolem počítačů COSMAC.

Cosmac Elf
Cosmac Elf
Cosmac Elf
Cosmac Elf

loď Enterprise na Cosmac Elf
populární Enterprise na Elfu
schéma Cosmac Elf
schéma Cosmac Elf


*** Aktualizace ***

Jelikož se podařilo sehnat mikroprocesor 1802, zrodila se v dílně Nostalcompu parádní replika Elfa! A protože se později podařilo získat i další CPU (1804) a k tomu u PIXIE 1861, chystá se i replika dalšího slavného Cosmac VIP, který je popsán níže.


***

Dalším COSMACem byl COSMAC VIP. Ani v tomto případě se nejedná o klasický jednodeskáč. Sice měl na desce hexadecimální klávesničku, ale neměl displej. Připojoval se k televizoru díky vestavěnému PIXIEmu. Na rozdíl od ELFa měl pevnou paměť s monitorem a interpretrem jednoduchých příkazů. Zajímavé je, že vystačil jen s tou hexadecimální klávesničkou (0-F) a nepotřeboval žádné další řídící klávesy. I VIP uměl zobrazit Enterprise:-) Dnes však téměř nesehnatelný PIXIE účinně brání stavbě repliky. Ale dá se to obejít tím, že se jeho fukcionalita naprogramuje do nějaké programovatelné logiky.

Cosmac VIP
Cosmac VIP
Cosmac VIP
prospekt na Cosmac VIP



Další jednodesky

Do tohoto odstavce budou přidávány školní jednodeskáče, jejichž fotky se podaří získat bez dalších popisů. Často se bude jednat o neznámé stroje neznámých výrobců...

Open University PT 501 Micro Trainer
Open University PT 501 Micro Trainer
školní mikropočítač s CPU Intel 8080
školní mikropočítač s CPU Intel 8080



Exoti

V dalším přehledu jsou ukázky výukových prostředků, které jsou trochu exotické.

Gakken GMC-4 Microcomputer

Gakken GMC-4 Microcomputer je důkazem toho, že školní jednodeskáče stále žijí. Je to totiž výrobek současný (2010) a pochází z Japonska. Jedná se o 4-bitový mikropočítač a je osazen 20-ti tlačítkovou klávesničkou, 7-segmentovým LED displejem, vestavěným reproduktorkem a 6-ti LED. Jeho rozměry jsou vskutku miniaturní.

mikropočítač Gakken GMC-4
Gakken GMC-4
mikropočítač Gakken GMC-4
Gakken GMC-4


Panakit KX 33

Další primitivní 4-bitový mikropočítač je Panakit KX 33. Také pochází z Japonska, ovšem na rozdíl od GMC-4 je to již historie. Dodával se jako stavebnice, kterou měly umět skládat děti od 14. let. Kromě základních "počítačových vlastností" byl specializován i na "komponování hudby" tedy nějaké to vyluzování tónů pomocí vestavěného repráčku.

Panakit KX 33
nesestavený KX 33
Panakit KX 33
KX 33
Panakit KX 33
deska KX 33


The microcomputer trainer

Microcomputer Trainer firmy Science Fair vypadá jako starý československý Logitronik (kdo asi od koho opisoval?). Jenže MT je důkaz, jak se o mládež starali jinde. V Logitroniku sloužil pro výuku číslicové techniky jediný obvod 7400 (4 hradla NAND), dvě LEDky a nějaké odpory a kondíky. Microcomputer Trainer byl osazen jednoduchým 4-bitovým procesorem Texas Instruments TMS1100 (podobný se používal ve slavných kalkulačkách TI-XX), 16 hexadecimálními tlačítky, 4 řídícími tlačítky, 7 LEDkami, 7 segmentovým HEX LED displejem, a repráčkem. Jó, to se to pak vychovávali odborníci...

The microcomputer trainer The microcomputer trainer The microcomputer trainer The microcomputer trainer




Tuzemská scéna

Jak již bylo uvedeno u popisu Robotronu LC-80, uvnitř železné opony se toho tolik nestavělo. Tedy alespoň sériově. Jistě ale vzniklo mnoho konstrukcí v tehdejších Svazarmech a Pionýrácích. Jestli někdo máte nějaké informace o takových jednoduchým amatérských mikropočítačích, podělte se.

PMI-80

Představovat populární PMI-80 z Tesly Piešťany zde nemá smysl. Je mu věnována většina tohoto webu takže jeho příznivci si rozhodně přijdou na své. Snad jen pro zajímavost: stejně jako řada jiných jednodeskáčů jsou pro konstrukci obslužného terminálku PMI-80 využity díly z kalkulaček (klávesnice, displej, dekodér MH1082), ale na rozdíl od ostatních (TM990, LC-80, Introkit) to ani není vidět a vypadá to mnohem elegantněji.

mikropočítač PMI-80
PMI-80 se zdrojem
mikropočítač PMI-80
PMI-80

TEMS 80-03

TEMS 80-03 byl dalším jednodeskovým školním mikropočítačem vyráběným v tehdejším Československu. Byl o něco složitější než jednoduché a elegantní PMI-80. Více informací o tomto Temsu naleznete také zde na webu na stránce TEMS 80-03. Mikropočítač TEMS 80-03A získal v roce 1982 zlatou medaili na prestižním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně!

mikropočítač TEMS 80-03A
mikropočítač TEMS 80-03A
mikropočítač TEMS 80-03A
mikropočítač TEMS 80-03A

ŠMS VÚVT Žilina

Poněkud komický název ukrývá "školní mikropočítačový systém na bázi procesoru 8080". Bohužel o něm nebylo moc informací, jen pár obrázků. Dokonce ani v tuzemských časopisech toho mnoho nebylo. Snad akorát v ARA 3/1987 vyšel návod na přípravek pro krokování instrukcí na ŠMS VÚVT. Jenže nyní je vše jinak. Na základě zde zveřejněné výzvy se ozval jeden majitel "žiliny" a poskytl tolik informací, že to vydalo na samostatnou stránku.

mikropočítač ŠMS VÚVT Žilina
ŠMS VÚVT Žilina
mikropočítač ŠMS VÚVT Žilina
ŠMS VÚVT Žilina


SB 8035

Školní počítač SB 8035 sloužil obdobně jako PMI 80 na výuku programování v 80 letech. Jak již název napovídá, jde o aplikaci na bázi jednočipového mikropočítače MHB 8035. Vyrobeno TESLA VRÚSE v roce 1985.

mikropočítač SB 8035
mikropočítač SB 8035
mikropočítač SB 8035
mikropočítač SB 8035
 
mikropočítač SB 8035
mikropočítač SB 8035
mikropočítač SB 8035
mikropočítač SB 8035


PETR

Mikropočítačová stavebnice PETR byl jednoduchý výukový počítač osazený jednočipem 8048. Zajímavé je to, že se programoval desítkově a nikoliv hexadecimálně. I Petrovi je věnovaná samostatná stránka zde na webu. Dokonce vznikla i jeho replika.

mikropočítač Petr
mikropočítač Petr


JPR-1

Již krátce po spuštění těchto stránek byl autor "kolegiálně" upozorněn, že ve výčtu slavných jednodesek chybí JPR-1. A to hnedle od několika lidí. Copak o to, o existenci JPR-1 "se vědělo". Vědělo se, že to je také jednodeskový mikropočítač, ale nějak neštymovalo to, že to není úplně ten klasický ŠKOLNÍ jednodeskáč. Zkrátka, že to nemá tu klávesničku a displejíček segmenťáček na desce. Ačkoliv vše ostatní, co dělá počítač počítačem, to má (paměti, porty). Jenže přesila byla veliká. Důkazní materiál se hrnul do e-mailové schránky Nostalcompu a když se dokonce provalilo, že na tom běhala emulace PMI-80, nebylo už cesty zpět. Takže Jednotka Programového Řízení JPR-1 definitivně patří mezi slavné tuzemské jednodesky. Kompletní popis, stavební návod, plošný spoj a spousta dalších informací je v ARB 1/1983.

JPR-1
JPR-1
JPR-1


MINIPUTER

Zajímavá věc se před časem objevila na českém Aukru. Jedná se o stavebnici Miniputer, která sice byla českým výrobkem, ale sériově se nevyráběla. Údajně se vyrobilo jen pár kusů. Není známo, jestli se jednalo o prototyp, či nějaký pokusný poloamatérský výrobek. Sice to není klasický počítač (nemá to procesor), ale pro ty, kteří znají jen populární Logitroniky je to zajímavá informace, že se tady něco takového vůbec vyrobilo.

stavebnice Miniputer
Miniputer
stavebnice Miniputer
Miniputer
 
stavebnice Miniputer
Miniputer - jiná verze?


Jednodesky s jednočipem

Zajímavou kategorií jsou školní jednodeskáče, které namísto klasického obecného mikroprocesoru používají jednočipový mikropočítač. Jeden takový již byl popsán výše: Sharp MZ-40K. Bylo jich ale mnohem více a pár je jich představeno na stránce o tuzemském Petrovi, který mezi ně také patří. Jedná se zejména o počítače Kosmos CP1, IMSAI 8048, PROMPT 48, PT501 a populární SDK-51 firmy Intel a z tuzemských jsou to třeba výše uvedený SB 8035 či TEMS 48 a TEMS 49. Pozor! Neplést se současnými vývojovými kity. Ty totiž na rozdíl od popisovaných školních mikropočítačů nemají vlastní monitor! To, že to má na desce klávesnici a displej ještě neznamená, že to je klasický školní jednodeskáč.


Odkazy

Jak bylo uvedeno v úvodu stránky, pokud vás nějaký zde uvedený jednodeskáč zaujal a chtěli byste o něm více informací, zkuste Google. Úplně nevynechávejte také Wikipedii, zvláště anglickou. Někdy je tam o hledaném stroji sice informací poskrovnu, ale mohou tam být užitečné odkazy na další informace. Můžete se také rovnou vypravit na nějaký z následujících odkazů, kde často naleznete i jednodesky další:

http://www.vintage-computer.com
http://www.oldcomputers.net
http://www.old-computers.com
http://www.bytecollector.com
http://rcswww.urz.tu-dresden.de/~ml6/public/comussam.html
http://www.computerasylum.co.uk

Krásnou studnicí informací o počítačích konce 70. let je seriál článků Amatérské a osobní mikropočítače, který vycházel v Amatérském rádiu v roce 1980. Je až s podivem, kde autor zpoza komunistické ohrady vzal tak podrobné informace. Byla to krásná doba. Tisíce firem vrhaly na trh své vlastní systémy s přesvědčením, že ten jejich je ten pravý. Pak přišla "Velká modrá", plácla na trh své neforemné IBM PC a bylo po rozmanitosti. Dnes, když chce někdo trochu vyčuhovat, po uniformitě toužící dav ho zašlape zpět do průměru. A tak miliony BFU touží po stále rychlejších a výkonnějších "vícejádrech", aby jim čím dál líněji chroustaly neefektivní a nabubřelé programy s miliony funkcí, jimž nerozumějí ani jejich autoři. Asi to tak má být. Škoda...


RET



Odladěno na MS IE 8.0 a Firefoxu při rozlišení min. 1024 x 768 pixelů
www.NOSTALCOMP.cz    2010  -  2017