Úpravy a doplňky pro PMI - 80

část 1.



Na této stránce je uveden souhrn úprav a doplňků k mikropočítači PMI-80, které realizoval autor stránek. Jelikož se počet úprav a vylepšení stále rozrůstá, bylo nutné přistoupit k rozdělení, takže další část naleznete na samostatné stránce. Před popisem úprav je však nutné uklidnit sběratele a vitrýnkáře: s vyjímkou rozšíření PMIčka na plnou výbavu jsou všechny úpravy proveditelné tak, že nezanechají na počítačí žádné stopy. Pochopitelně lze odebrat i ty dvě patice rozšířené verze, ale to už není tak jednoduché. Takže jak si můžete vylepšit své PMI? Inspiraci naleznete dále,

Podložení klávesnice

První úpravou, kterou lze doporučit všem je podložení klávesnice. Každý, kdo si zkusí naprogramovat něco na PMI-80, zákonitě zjistí, že se s tímto počítačem nedá pracovat. A to tak, že doslova. Je těžké pochopit, jak na něm kdy vůbec někdo mohl programovat. O co jde? Kalkulačková klávesnice je totiž upevněna jen za horní lem a zbytek je v "luftě". Při každém stisku tlačítka tak klávesnice klesne, až se opře o desku plošného spoje. Čím níže je tlačítko, tím ochotněji klávesnice klesá. Aby toho nebylo málo, je naprosto nepochopitelně čtvrtá nožka umístěna nikoliv v pravém rohu desky, ale vlevo vedle klávesnice (viz obrázky). Takže celý mechanismus funguje tak, že chceme-li stisknout nějaké tlačítko, nejprve klávesnice propruží a dosedne na tišťák a ten se zhoupne kolem nožky a dosedne na stůl (přičemž levá část trčí do vzduchu). Fakt úžasný na tom cokoli psát:-) Náprava je sice jednoduchá, ale člověk opravdu nechápe, že takový zásadní konstrukční nedodělek byl puštěn do sériové výroby (viděl jsem několik PMI a všechny to měly takto). Ale holt to bylo poplatné době. Takhle zprznit národ uměli jen bolševici...

K zamezení pružení klávesnice stačí mezi ní a desku pinzetou vložit čtvereček pěnové oboustranně lepící pásky na lepení zrcadel. Pokud je její tloušťka moc malá, můžete ji slepit do více vrstev. Před jejím vsunutím pod klávesnici nezapomeňte pásku "odjistit":-) Pak už jen stačí klávesničku přimáčknout a drží to jak židovská víra:

úpravy mikropočítače PMI-80
podložení klávesnice PMI-80
úpravy mikropočítače PMI-80
doplnění nožiček pod klávesnicí

Také chybějící nožky pod klávesnicí lze jednoduše doplnit. Stačí na plošný spoj nalepit (třeba pomocí stejné pásky) nějaké kousky filcu či gumy vhodné tloušťky. Na obrázku je použito samolepících filcových čtverečků, které se používají na nohy nábytku, aby nepoškrábal podlahu.

S takto podepřenou klávesnicí je psaní a editace programů na PMI úplně jiná. Získáte pocit jistoty:-) a omezí se výskyt překlepů. Zejména se výrazně omezí případy, kdy nechtěně stisknete tlačítko několikrát. Mnoho lidí nadává na klávesnici PMI a její programovou obsluhu, že jsou špatně ošetřené zákmity. Buďte si jisti, že to není tak hrozné a s podepřenou klávesnicí se s tímto problémem na svém PMI nesetkávám už vůbec.


Rozšíření PMI na "plnou palbu"

Další "povinná" úprava pro ty, kteří se na své PMI nechtějí jen dívat, je rozšíření na plnou verzi. PMI-80 je totiž připraveno na osazení druhého obvodu 8255 a druhé paměti ROM/EPROM 1 KB. Zejména druhý stykový obvod 8255 je velmi užitečný, protože je potom celý k dispozici uživateli. Z prvního obvodu 8255 je totiž pro volné použití jen brána B a to pouze v režimu 0. Na brány A a C je připojen displej, klávesnice a magnetofon. Volná brána B z prvního 8255 a všechy tři brány A,B a C z druhého 8255 jsou vyvedeny na konektor K2 (FRB 48 pin). Druhý obvod 8255 ale většinou není osazen. Nic však nebrání jeho dodatečné montáži. Plošný spoj je na něj připraven, takže stačí jen osadit patici 40 pin a do ní 8255 vložit.

Podobné je to s přídavnou ROM/EPROM. Deska je na ni opět připravena. Stačí jen osadit patici 24 pinů a do ní vložit příslušný obvod 8608 nebo 8708. V úvahu přichází spíše 8708 protože se jedná o EPROM. 8608 je totiž PROM programovaná pouze výrobcem při výrobě (a dnes vám ji ani nikdo nevyrobí, natož naprogramuje). Přídavná paměť je vybírána signálem /CS1 a přímo navazuje na originální ROM s monitorem. Jelikož je EPROM 8708 už opravdu stará a dost obtížně se programuje, nabízí se možnost vyrobit si nějakou redukci do patice a použít již o něco standardnější 2716 (nebo větší). Ovšem využit může být jen 1 KB. Připojení větší paměti je nutné přes druhý rozšiřující konektor K1 (FRB 62 pin), na které je kompletní sběrnice procesoru.

Většina PMI-80 není osazena přídavnými obvody 8255 a 8708 a většinou ani jejich paticemi. Občas jsou osazeny patice (zejména pro 8255) a semtam narazíte i na plně vybavené PMI. Pak je ovšem otázka co v té přídavné EPROM je a jestli je to k něčemu dobré. Ale viděl jsem i PMI, které nemělo ani tyto patice, ani konektory K1 a K2. Ovšem vše se dá doplnit kdykoliv dodatečně. Deska je na to připravená. Otvory by měly být vyvrtané a prokovené. Plně vybavené PMI-80 (bez osazené přídavné EPROM) je na následujícím obrázku:

Mikropočítač PMI-80 v plné výbavě

PMI-80 v plné palbě (kromě přídavné 8x08)


Přivedení napájení +5V na konektor K2

Při návrhu přídavných obvodů připojovaných do konektoru K2 je docela nepříjemné, že na tomto konektoru není napájení +5V. Tedy není... Ono asi u některých exemplářů bude, protože v originální dokumentaci (ne v té z amára!) je uvedeno, že +5V je na pinu 32 konektoru K2. Jenže v dokumentaci z amára je tento pin nezapojen a stejné je to u mých dvou exemplářů PMI-80. Není ale nic jednoduššího, než tam to napětí přivést. Jedna napájecí "šína" se nalézá jen maličký kousek vpravo:-) Pokud nechcete zasahovat do desky, propojte to kouskem izolovaného kablíku zespodu. Na svém "pracovním" PMI jsem udělal dvě malé dírky a propojil to neizolovaným drátkem zvrchu:-)

úpravy mikropočítače PMI-80
propojka +5V na FRB/32
úpravy mikropočítače PMI-80
detail propojky

Další úpravy se již netýkají samotného PMI, ale jedná se o hardwarové doplňky, které se připojují na konektory FRB K1 či K2. Jejich popis následuje s plným vědomím toho, že se jedná asi o bezkonkurenčně jediný hardvér, který speciálně pro PMI-80 v poslední době vznikl:-)


Programátor EEPROM 28C64

Programátor EEPROM 28C64 vznikl kvůli naprogramování této paměti při stavbě repliky PMI-85. EEPROM byla zvolena pro její snadný způsob programování (vystačí s napětím +5V) a možnost přepisu a mazání čistě elektronicky. Typ 28C64 byl zvolen z jednoduchého důvodu: je to nejmenší (8KB) paměť tohoto typu, která je běžně k sehnání v provedení DIP. Vlastní programovací přípravek je velmi jednoduchý. V podstatě se jedná o 28-pinovou patici přímo připojenou na porty A, B a C přídavného obvodu 8255. Port A je určen pro data, port B pro adresy A0 až A7 a na port C jsou připojeny zbylé adresy A8 až A12 a řídící signály /CE, /OE a /WR. Původně to bylo vše. Sice to fungovalo, jenže docházelo k "náhodným" přepisům paměti. Ono se totiž ukázalo, že je potřeba ty "datašíty" dycky číst tak-ňák do konce a nevynechat ani poznámky pod čarou. Ty přepisy pochopitelně nebyly náhodné. On totiž obvod 8255 vždy, když mu zapíšete nové command word, nastaví všechny brány na log. 0. A to je pochopitelně průšvih, protože tím dojde k aktivaci zápisu a na adresu 000h se zapíše hodnota 00h. Náprava je snadná. Stačí některé řídící signály invertovat tak, aby se "nepotkaly" kombinace pro zápis. V daném případě jsou invertovány signály /WE a /OE. Pro tento účel se na desku programátoru nastěhoval obvod 74HCT00. A když už tam byl, přibyly též LEDky indikující zápis a čtení (světýlka já rád:-)):

úpravy mikropočítače PMI-80
deska programátoru EEPROM 28C64
úpravy mikropočítače PMI-80
programátor zasunutý v PMI-80

Páčkový spínač vypíná napájení paměti. Je tam z důvodu toho, aby bylo možné paměť vkládat a vyjímat i při puštěném PMI. "Vypalovací" program před zahájením zápisu požádá o zapnutí napájení a po ukončení zápisu o jeho vypnutí. Nemusíte tak na nic myslet... Ale teď jsem trochu kecal. Ten vypínač jsem tam dal jako prvotní a nouzové řešení těch "náhodných" přepisů, protože jsem potřeboval "pálit" EEPROMky a neměl jsem čas předělávat program (nakonec změna jen 4 bajtů:-)). Teprve pak jsem z toho udělal přednost:-)

A ještě perlička: původní verze software dokázala spolehlivě naprogramovat i prázdnou patici:-) Programování totiž probíhá tak, že jsou na danou adresu zapsána data a poté je zahájeno opakované čtení, dokud zapsaná data nesouhlasí s tím, co čteme z paměti (proč tomu tak je, viz. datasheet paměti 28C64). No a když v objímce žádná paměť nebyla, program zpětně přečetl původní zapisovaná data, která zůstala v registru portu. Nově je tedy po zapsání dat zapsána do portu hodnota FFh a teprve pak je zahájeno čtení.

Kromě patice a obvodů pro programování EEPROM 26C64 je na desce umístěno i rozhraní pro nahrávání programů z PC, tzv. PC Loader, který je ale podrobněji popsán na samostatné stránce.


Přídavná karta pro PMI-80 (EEPROM, RAM, Timer, LED)

Tato přídavná karta vznikla z potřeby mít neustále po ruce program pro nahrávání dat z PC (PC Loader) a také program pro "vypalování" EEPROMek. V souvislosti s tím se zjistilo:-), že by se hodila i nějaká další RAM. Takže vznikla tato karta. Je na ní paměť EEPROM 28C64 (8KB), paměť RAM ze dvou obvodů 2114 (dohromady 1KB) a 8 LED diod ovládaných přes latch 74HCT573. Jelikož paměti RAM mělo být původně více (viz. dále), osadil jsem pro jistotu zesilovače adresové sběrnice (2x 74HCT541). Přeci jen už toho na té adresové sběrnici visí dost. Datová sběrnice je posílena již samotným řadičem 8228 v PMI.

Paměť EEPROM je vybírána jednoduchým dekodérem z hradla NAND, jehož vstupy tvoří signály A15 a A14. Dekodér sice vybírá úsek 16KB, ale to je fuk. Ve druhých 8KB se paměť jen zrcadlí. EEPROM je dostupná na adresách C000hFFFFh. Paměť RAM je vybírána signálem /CS6 z PMI. Je tedy na adresách 1800h1BFFh a původní RAM PMIčka na ni přímo navazuje od adresy 1C00h.

Jelikož zbylo dost hradel, nezapomělo se ani na obligátní LEDku na výstupu INTE. Je připojena přes invertor a při povoleném přerušení svítí krásně zeleně. Světýlka já rád:-)

úpravy mikropočítače PMI-80
Přídavá karta pro PMI-80
úpravy mikropočítače PMI-80
PMI-80 se zasunutou přídavnou kartou

Na desce je vidět hodně volného místa. Má to dvě příčiny. Za prvé měl být místo LEDek osazen inteligentní LCD displej. Jenže se to ukázalo jako zbytečná frajeřina. Psát rutiny pro LCDčko se mi nechtělo. Sice mám vlastní dost komplexní knihovnu rutin pro x51, ale stejně se mi to nechtělo přepisovat. Ovládání LEDek je mnohem jednodušší a je s nima větší sranda. Navíc se LEDky skvěle hodí při ladění nějakého softu. Asi více než LCD.

Druhou příčinou je to, že původně jsem plánoval osadit 2 KB přídavné RAM (4 obvody 2114, kterých jsem měl hodně). Jenže jednak mě to drátkování po dvou pouzdrech přestalo bavit a druhak prostě přidaný 1 KB stačí. Nechápu, co myslel Bill Gates tím, když prohlásil, že každému bude v budoucnu stačit 640 KB RAM. Asi nejsem každý, když po 30 letech stále vystačím se 2 kilobajty:-) Ale maximalistům lze doporučit osadit třeba 8KB RAM 6264.

EDIT: Tak to volné místo na desce nakonec dlouho nebude. Na jedné šrotové desce se součástkami byl totiž nalezen čítač/časovač 8253. A protože jsem s ním nikdy nepracoval, "fláknu" ho na kartu. Je to sice bolševik (KR580VI53), ale snad pošlape:-)

Tím prozatím popis realizovaných HW doplňků k PMI-80 končí. Na následujících obrázcích si můžete prohlédnout jak PMI ověšené přídavnými kartami vypadá v provozu:-)

úpravy mikropočítače PMI-80
PMI-80 s přídavnými deskami
úpravy mikropočítače PMI-80
PMI-80 přijímá data z PC


*** Aktualizace ***

Tak čítač/časovač 8253 už je na přídavné kartě a maká jak za mlada. Ze tří nezávislých 16-bitových timerů je využit jen timer 0 v módu 0. Po zapsání 16-bitového PRESETu do registrů se timer automaticky spustí a dekrementuje přednastavenou hodnotu. Po dočítání na nulu je vyvoláno přerušení. V jeho obsluze je nutné další přerušení zakázat. Pro další časování je nutné znovu zapsat PRESET hodnotu a časovač se opět spustí. Vstup GATE 0 je trvale nastaven na log.1 (přes odpor 3k3 na +5V) a výstup časovače 0 je tedy trvale uvolněn. Jeho výstup OUT 0 je přes invertor přiveden na pin /INT na konektoru K1. Obvod 8253 je uvolňován signálem /CS5 z PMI-80 a jeho registry jsou tedy dostupné od adresy 1400h. Jako zdroj hodin pro timer slouží signál Fi2TTL z konektoru K1. Timer tedy pracuje s frekvencí stejnou jako CPU (1,1111 MHz) a jeho perioda je 0,9 mikrosekundy. Při přednastavení na FFFFh je maximální odčasovaná doba cca 59 ms. A k čemu je to dobré? Časovač se skvěle hodí na odměření doby zapisovacího pulsu při programování pamětí EPROM.

úpravy mikropočítače PMI-80
Rozšiřující karta pro PMI-80, nyní s časovačem 8253
úpravy mikropočítače PMI-80
Rozšiřující karta pro PMI-80, nyní s časovačem 8253


Aktuálně jsou v paměti EEPROM na kartě tyto programy:

PC Loader2 - nahrávání programů a dat z PC do PMI. Po spuštění program požádá o vložení počáteční adresy nahrávání.

Prog EEPROM - programování EEPROM 28C64. Po spuštění program vyzve k vložení počáteční a konečné adresy dat, která mají být zapsána do EEPROM. Dále je nutné vložit adresu od které mají být data v EEPROM uložena.

Prog Fill - vyplní zadanou oblast adres v paměti EEPROM 28C64 hodnotou FFh.

CopyBlock - zkopíruje zadanou oblast paměti do jiné oblasti od vložené adresy. Užitečný program pro úpravy monitorů replik. Copyblockem stačilo překopírovat originální monitor do rozšířené RAM, ručně provést úpravy a upravený monitor zapsat do nové EEPROM.

Porovnej - porovná obsah zadané oblasti paměti s jinou oblastí od vložené adresy. Užitečný program pro kontrolu obsahů naprogramovaných EPROM.

TestRAM 2 - otestuje paměť RAM, včetně rozšířené (aktuálně celkem 10 KB).

Test disp&key - otestuje displej a klávesnici PMI-80.

Test 8255 - otestuje přídavný obvod 8255.

Blikače a čítače - několik různých programů pro blikání a čítání na ledkách přídavné karty ať už s využití časovače 8253, či bez něj. K dispozici jsou také univerzální podprogramy pro různá časová zpoždění. Tyto podprogramy zálohují používané registry a lze je volat z uživatelského programu.

Programátory EPROM - Několik programů pro programování různých typů EPROM od 8708 po 27128.

Čtečky EPROM - Několik programů pro čtení různých typů EPROM od 8708 po 27128 a přesuny jejich obsahů ze zadaných adres do RAM.

Další programy budou přibývat. Třeba pro programování a čtení jednočipu 8748. Většina programů hojně využívá služeb monitoru PMI-80.


*** Aktualizace ***

Karta nakonec dostala dalších 8 KB RAM (6264). Popsáno je to v druhé části úprav PMIčka.


Programátor EPROM 8708, 2716, 2732, 2764, 27128 a jednočipu 8748

(nově též čtečka MHB 93451 a programátor EPROM MC68764)

Rodí nový přípravek pro programování EPROM. V 28-pinové ZIF patici bude možné programovat EPROM od 2716 až po... se teprve uvidí (dle potřeby). Patice ZIF 40 pin je určena výhradně pro 8748. Protože je potřeba hodně řídících signálů, bude asi port C přídavné 8255 vyhrazen jen jim a adresy budou vysílány jen portem B, přičemž nižší adresa bude zachytávána do nějakého latche (74573). Port A bude vysílat jen data. Bílý konektor slouží pro připojení PC Loader kabelu. Ještě není jasné, jak to bude s potřebnými napětími. Dle uvažovaných programovaných obvodů bude potřeba minimálně těchto hladin: +5V, +18V, +21V +23V +25V.

úpravy mikropočítače PMI-80
budoucí programátor EPROM pro PMI-80
úpravy mikropočítače PMI-80
přípravek pro programování EPROM


Přípravek pro EPROM nakonec možná bude umět i 8708. Nedávno jsem ji spatřil v jednom "kšeftě" a neodolal jsem. Že potřebuje, mimo jiné, i napájení -5V jsem věděl, ale že její programování se tolik liší od vyšších typů (2716 a výše) jsem netušil. A proč zrovna 1 kilová vykopávka 8708? To je snad jasné. Právě tuto paměť, lze přímo osadit do volné pozice na desce PMI-80. Není nutné bastlit žádnou přídavnou kartu pokud potřebujete jen pár dalších prográmků a chcete je mít neustále po ruce (hlavně PC Loader). Do 1KB se toho vejde dost. Blbý je, že ke všem těm napěťovým úrovním, které bude muset programovací přípravek zvládat přibude ještě -5V a + 12V.


*** Aktualizace ***

Přípravek na programování EPROM je z půlky hotový. Osazená je část pro programování pamětí EPROM 27XX, zbývá dokončit část pro programování jednočipů 8748. Po stránce HW je přípravek zatím nachystán na EPROM 8708 (2708), 2716, 2764 a 27128. Volí se jumpery. Eprom 2732 je vynechána schválně, nějak se z té unifikované řady vymyká a už jsem nechtěl přidávat další jumpery. Navíc se ani moc nepoužívá. Eprom 8708 se sice vymyká daleko více, ale zase se přímo hodí do PMI-80, takže proto. Naopak velmi jednoduchá by byla úprava na EPROM 27256, ale kdo a k čemu by potřeboval tak obrovskou paměť u jednodeskáče, že? :-)

Co se týká SW, tak je zatím hotový provizorní, ale plně funkční, program pro programování a verifikaci paměti 2716. K odčasování délky prog. pulsu jsem nakonec nevyužil čítač 8253, ale jednoduchou zpožďovací rutinu. Vyšlo to jednoduššeji. Správnou délku jsem ověřil čítačem (jakože měřícím přístrojem:-)). Na dalším SW "se pracuje".

Hardware je velmi jednoduchý. Programovací 28-pinová patice je připojena na druhý obvod 8255 v PMI-80. Port A je přiveden na datové signály a jako jediný je obousměrný (zápis/čtení). Port B je přiveden na adresové vodiče a to tak, že A0 až A7 jsou připojeny přes záchytný registr 74HCT573 a signály A8 až A12 jsou připojeny přímo. Adresa se tedy portem přenáší nadvakrát, nejprve A0-A7 a pak A8-A12. Důvod je jasný: je potřeba spousta řídících signálů a port C je vyhrazen jen jim. Tam, kde je nutné spínat jiné úrovně, než TTL jsou vytvořeny tranzistorové spínače ovládané výkonovými OC invertory 74LS06. Spínače jsou vytvořeny podle článku "Univerzální programátor pamětí" z ARA 11/1988. Na svorkovnici nahoře se připojuje VPP z laboratorního zdroje, dle typu programované paměti, ale zatím se jedná o provizorní řešení. Finální podobu ještě netuším...:-) Napětí -5V a +12V pro 8708 je ze stejného zdroje, který napájí celé PMI.

První testy programování pamětí 2716 dopadly výborně. Výborně dopadl také test EPROM eraseru.


*** programování 8708 ***

Tak PMI už umí programovat i obávanou EPROM 8708. A to tak, že na jedničku. Zbývá odladit SW pro 2764 a 27128. Ovšem díky 8708 už konečně mám své PMI-80 opravdu v "plné palbě". V přídavné EPROM je zatím PC Loader 2:

Mikropočítač PMI-80 v plné výbavě

počítač PMI-80 v plné palbě

******

Odladěn a úspěšně odzkoušen program pro programování a verifikaci pamětí EPROM 2764 a 27128. Co se týká EPROM, tak cíl je splněn. Funguje to. Ovšem poprvé narážím na omezení dané velikostí paměti PMI-80. S necelými 2 KB (počítám-li i přídavnou kartu) se na jeden zátah naprogramovat třeba 16 KB dat paměti 27128 prostě nedá. Ale zatím to nebudu řešit. Na 8708 a 2716 mi to stačí a víc nepotřebuju:-)

******

Nějak se mi neplánovaně dostaly do ruky paměti EPROM 2732. Při "nestandardní" konfiguraci jumperů na programátoru je dokážu číst. Asi to dopadne tak, že přidám další jumpík abych je mohl i programovat. Přeci jen se malá paměť v pouzdře DIL 24 hodí...

úpravy mikropočítače PMI-80
6 jumperů (tohle ještě neumí 2732)
úpravy mikropočítače PMI-80
8 jumperů a končíme...


******

Tak jsem se do toho programování 2732 dal. Nakonec musely přibýt jumpíci dva a už jich je na programátoru osm... Ale programování EPROM 2732 funguje spolehlivě. Umím tedy celou řadu od EPROM 2708 (8708) až po 27128. Tedy budu je umět do té doby, než ztratím svůj už notně ušmudlaný papír s nákresy nastavení všech těch jumperů pro jednotlivé typy:-)

Tak a teď ještě 8748... Potřebný HW kolem té 40-pinové patice už je také hotový. Krystal je 4MHz. Návrh SW už je na papíře. Tak uvidíme.

*** programování jednočipu 8748 ***

Proběhly první pokusy s programováním 8748. Dopadlo to všelijak. Teslácký MHB8748 se podařilo naprogramovat napoprvé. Co se ale nepodařilo byla verifikace. Zkrátka z něj nejsem schopen přečíst ani bajt. Ale zapsaný program funguje, takže je to asi naprogramované dobře...

Naopak úplné fiasko byl pokus o naprogramování Inteláckého 8748. Zlověstné blikání LEDky indikující přítomnost VDD signalizovalo, že milý Intel odebírá svou nožkou VDD hodně nechutný proud, který s programováním nemá zhola nic společného. Pochopitelně byly hodnoty programovacích napětí upraveny pro tuto verzi 8748. Verifikace také bez úspěchu a v patici Petra se procesor nerozeběhl. Takže asi je to jen vitrýnkový exemplář, což se později potvrdilo pomocí testovací desky TEST 48.

Nezbývá, než se soustředit na MHB8748 a zjistit, jak se ta potvora čte. A přitom je to tak jednoduchý:

Programování a verifikace 8748

předpis pro programování a verifikaci MHB8748

Tak i v případě MHB8748 poskytla odpověď na řadu otázek právě testovací deska TEST 48. Ukázalo se, že obvod má zničený pin PROG, čili jej už nebude možné naprogramovat a ani nedokáže ovládat expander 8243. Ovšem jinak chodí a čte program z externí paměti. Mám podezření, že na vině je právě řízení vstupu PROG. Ve vše datasheetech je totiž uvedeno, že PROG má být při neaktivitě odpojen (floating) a ne, že má být připojen na +5V, jak je uvedeno v článku o programátoru z ARA 11/88 odkud jsem čerpal inspiraci (a asi moc slepě)... Takže budu upravovat HW a budu shánět další 8748...


*** Čtení PROM MHB 93451 ***

Jelikož se mi dostaly pod ruku zajímavé Teslácké paměti PROM 1024x8 bitů s označením MHB 93451, připravil jsem si prográmek a vyzkoušel jejich čtení. Programování je opravdu diametrálně odlišné od EPROM, takže to v téhle kartě nesvedu. Ovšem čtení není problém. Jumpery se nastaví paměť 2732 a o zbytek se postará program. Jelikož má tato PROM celkem 4 uvolňovací vstupy, používám k vybavení, kromě /OE a /CE i signály A10 a A11. Škoda, že se tyto paměti nedají přímo použít namísto pamětí 8608/8708. Mají sice stejné pouzdro, stejné rozvržení pinů adresových a datových vodičů, ale liší se právě těmi čtyřmi uvolňovacími vstupy. Navíc v místě, kde má 8708 signál /CS je tady CS, tedy opačná vybavovací úroveň. Škoda... Být to jinak, tak si ten programátor postavím, protože ty paměti co mám, jsou prázdné. Ještě přidám informaci, že se jedná o ekvivalent paměti Intel 82S181. Jo, ještě poznámka. Jak už to naše milá Tesla občas vyvedla, i zde jde o klamání tělem. Označení MHB evokuje technologii něcoMOS, ale MHB 93451 je čistý bipolár TTL-S.

PROM Tesla MHB 93451C
PROM Tesla MHB 93451C
úpravy mikropočítače PMI-80
(snad) konečná verze programátoru EPROM


*** programování EPROM Motorola MC68764 ***

V okamžiku, kdy jsem považoval svůj programovací přípravek za dovedený k dokonalosti, objevila se potřeba programování další exotické paměti. Jednalo se o EPROM Motorola MC68764. Je to totiž asi jediná EPROM s kapacitou 8KB v pouzdře 24 pinů, navíc pasující přímo do patice ROM v počítači ZX80. Problém je, že tuto paměť rozšířené komerční programátory většinou nepodporují. Programování této EPROM se vymyká postupům použitých u klasických EPROM 27xx a podobá se postupu pro 8708. Paměť se tedy programuje ideálně celá, krátkými pulsy (2 ms), ale v opakovaných cyklech tak, aby celková délka pulsu na každou adresu byla v rozmezí 12 - 50 ms. K ovládání a programování paměti slouží jediný pin a je zde nutný elektronický spínač 3 úrovní (0, 1, Vpp = 25V). Naštěstí jsem tento spínač na desce již měl pro potřeby programování 8748, takže úprava desky spočívala jen v přidání dalšího jumperu:-) Už jich tam je 9 a jestli jednou ztratím ty dva papíry, kde mám zakreslené jejich pozice pro jednotlivé typy pamětí, tak jsem v pr... Jiná dokumentace k tomu neexistuje.

EPROM Motorola MC68764
EPROM Motorola MC68764
úpravy mikropočítače PMI-80
asi (ne)konečná verze programátoru EPROM


Prioritní řadič přerušení 8259

Spíše pro inspiraci zde naleznete připojení programovatelného prioritního řadiče přerušení 8259 k systému s CPU 8080. Je to sice ukázáno na PMD-85, ale úprava pro PMI-80 je triviální. Dávám to sem z důvodu toho, že nějakou 8259-ku mám, tak abych to pak nehledal, až s ní budu chít něco podniknout:-)

připojení 8259


RET



Odladěno na MS IE 8.0 a Firefoxu při rozlišení min. 1024 x 768 pixelů
www.NOSTALCOMP.cz    2010  -  2017