logo PMI-80

Mikropočítač PMI - 80

logo PMI-80


Představovat notoricky známé a kultovní PMI-80 po téměř 30 letech od jeho uvedení asi nemá moc smyslu. Tak jen ve stručnosti. PMI-80 je klasický školní jednodeskový mikropočítač určený pro výuku mikroprocesorové techniky a programování. Na celkem maličké oboustranné desce plošných spojů o rozměrech 240 x 145 mm je umístěn kompletní počítač založený na mikroprocesoru 8080A. Je-li někde 8080A, budou poblíž i podpůrňáci 8224 (generátor systémového taktu a RESETu) a 8228 (systémový řadič - dekodér stavového slova a budič datové sběrnice). Procesor pracuje s taktem 1,11 MHz. Sice je osazen krystal 10 MHz, ale obvod 8224 vždy dělí vstupní kmitočet devíti, takže 10/9 = 1,1111 MHz. Pevnou paměť zastupuje obvod 8608 (PROM programovaná výrobcem) o kapacitě 1KB. Zde je umístěn obslužný monitor. Paměť RAM tvoří dva obvody 2114 (á 1024x4 bity, dohromady 1 KB). RAM je k dispozici uživateli pro zápis vlastních programů. Pouze její horní část je vyhrazena pro zápisník monitoru a zásobník procesoru.

Počítač se ovládá pomocí jednoduché klávesnice (původem z kalkulačky) s 25 tlačítky. Jako displej slouží 9-místný kalkulačkový LED sedmisegmentový zobrazovač se společnou katodou. Klávesnice a displej jsou na sběrnici procesoru připojeny pomocí obvodu 8255 (3 osmibitové paralelní brány). S multiplexem pomáhá dekodér MH1082 (používal se speciálně v kalkulačkách). Z dalších obvodů je na desce dekodér adres 3205 a pomocná hradla NAND v pouzdře 7400. K buzení katod displeje jsou použity tranzistory PNP. Dále je osazeno jednoduché rozhraní pro připojení magnetofonu jakožto vnější paměti pro ukládání programů. Soudě podle toho, kolik různých úprav tohoto rozhraní vyšlo v amárech, nebylo to původní asi nic moc. Ale kdo by dnes něco nahrával na kazety, že? Magnetofon se připojoval pomocí klasického "pětikolíku" DIN.

Mikropočítač Tesla PMI-80 se zdrojem

Počítač se dodával v malém plastovém kufříku (dělalo se více typů a barev) v jehož víku byl zespodu nalepen seznam instrukcí procesoru 8080A včetně jejich hexadecimálního kódu. Jak bude uvedeno dále, bylo přesto programování na PMI všechno, jen ne pohodlné.

víko kufříku pro PMI-80 víko kufříku pro PMI-80

Ke kufříku ještě poznámka: jako ochrana součástek před statickou elektřinou se pod desku počítače vkládal arch alobalu (je to často k vidění na fotografiích). Než PMIčko zapnete, nezapomeňte alobal vytáhnout!

mikropočítač PMI-80 mikropočítač PMI-80 mikropočítač PMI-80
 
mikropočítač PMI-80 mikropočítač PMI-80 mikropočítač PMI-80


Vzhledem k použitému procesoru (a také paměti PROM) jsou k napájení PMI-80 nutné tři hladiny napětí: -5V, +5V a +12V. To kladlo zvýšené požadavky na napájecí zdroj. Příklady napájecích zdrojů vhodných pro PMI-80 jsou uvedeny na stránce zdroje.

Počítač se dodával v několika úrovních výbavy. Bylo totiž možné na desku doosadit přídavnou 1 KB paměť ROM 8608, resp. EPROM 8708 a také druhý stykový obvod 8255, který se využíval v řídících aplikacích. Deska PMI dále obsahuje malou univerzální část pro sestavení dalších drobných doplňků. Složitější doplňky bylo nutné připojovat na konektory FRB. Delší FRB konektor (62 pinů) obsahuje prakticky celou sběrnici procesoru (data, adresy a řídící signály) a lze tak počítač téměř neomezeně rozšiřovat (za předpokladu odpovídajícího posílení signálů). Kratší FRB konektor (48 pinů) obsahuje tři brány přídavného obvodu 8255 a bránu B standardně osazené 8255-ky. Více o rozšíření PMI je na stránce o úpravách a doplňcích. Fotka téměř plně vybaveného PMI-80 je níže. Chybí jen přídavná 1 KB paměť ROM/EPROM, ale patice je již osazena.

Mikropočítač PMI-80 v plné výbavě


Dále si můžete stáhnout kompletní dokumentaci k PMI-80 která vyšla v Amatérském radiu v roce 1984. Dokumentace o doplněna o výčet chyb, které v ní jsou. Dále je zde soubor s popisem doplňků a úprav PMI-80, které také vyšly v "amárech":

    PMI-80: popis     PMI-80: doplňky

Nově jsou přidané naskenované originální příručky k PMI-80. Příručka č.1 - Technický popis a příručka č. 2 - Popis monitoru. Pouze u příručky č. 1 nejsou naskenované všechny přílohy. Ovšem to není žádná tragédie, protože ty přílohy nejsou nic jiného, než datasheety použitých obvodů a těch je na netu dost. Vyjímkou je PROM 8608, která není moc obvyklá, a proto byla naskenována.



Příručka č. 1

Příručka č. 2


Pro fajnšmekry následuje opravdová lahůdka. Níže si můžete stáhnout naskenovanou knihu "Mikropočítač PMI-80: co s ním?", kterou v roce 1985 vydal Svazarm. Tato kniha nebyla určena na prodej! Je to úplné kompendium informací o PMI. Naleznete zde komentovaný zdroják monitoru, úplný technický popis PMIčka a hlavně spoustu aplikací a programů na blbnutí s PMI-80. Kromě několika obligátních hračiček je zde třeba popis připojení tiskárny Consul k PMI, využití PMI při měření různých veličin a zejména praktický programátor pamětí Eprom 8708! Původní málo kvalitní skeny byly vyretušovány a kniha je nyní převedena do profesionální DTP podoby. Je možné z ní kopírovat text (zdrojáky programů) či v ní text vyhledávat. Prostě paráda! K dispozici je i tzv. vyřazená verze určená k oboustrannému vytištění. Získáte tak brožuru formátu A5, která bude prakticky totožná s originálem!


originální obálka knihy
originální obálka knihy
znovuvytištěná kniha
znovuvytištěná kniha

    PMI-80: co s ním?     PMI-80: co s ním? (vyřazená verze)


Samotný komentovaný výpis zdrojového textu monitoru PMI-80 vypreparovaný z knihy (z původních skenů) si můžete stáhnout níže. Je vhodný k vytištění a následnému studiu:-)


    PMI-80: komentovaný zdrojový kód monitoru


Níže pak následuje i zdrojový výpis disassemblovaného monitoru. Jedná se o disassemblovaný binární soubor PMI80.ROM. Disassembling byl proveden programem DASM 1.30 a ručně "dočištěn" dle informací v dokumentaci. Například tabulky zobrazovaných textů byly vyhledány ručně s pomocí tabulky znaků zobrazovaných PMIčkem. Zdroják obsahuje i možné úpravy pro repliky PMI popisované na těchto stránkách jinde. DASM umožňuje vytvoření souboru SYM se symbolickými názvy návěští. I tento soubor je přiložen v ZIPu níže, pokud by to někdo pořeboval ještě doladit.


Monitor PMI-80

Základní obslužný program PMIčka, tzv. monitor, je vměstnán do pouhého 1 KB paměti ROM. Kromě základních věcí jako je možnost vkládat, editovat a spouštět vlastní programy v paměti RAM a nahrávat tyto programy na/z magnetofonu umí také vkládat do programů tzv. zarážky (breakpointy) a prohlížet a editovat stavy registrů. Monitor také nabízí uživateli celou řadu podprogramů, třeba pro obsluhu displeje a klávesnice, které lze využívat ve vlastních programech. Kromě jednoduchých výpisů na displeji, či testování stisku určitého tlačítka, nabízí monitor i podprogramy pro vstup jedno i dvoubajtového čísla. Všechny funkce, včetně podprogramů, jsou popsány v dokumentaci, která je na této stránce ke stažení. Jak je uvedeno výše, je zde ke stažení binární kód monitoru (PMI80.ROM) a jeho disassemblovaný zdrojový výpis.

Soubor PMI80.ROM je stažen odněkud z netu, a protože není zas tak dobré všemu, co se na netu objeví, bezhlavě věřit, byl proveden malý pokus (vlastně dva). Utilitou BIN2HEX byl binární soubor PMI80.ROM převeden na Intel-HEX file. HEX soubor byl pomocí PC Loaderu nahrán do přídavné 1 KB paměti RAM PMI-80 a jednoduchým prográmkem byl porovnán obsah původní ROM PMIčka s nahranými daty. Výsledek? Absolutní shoda. V tom souboru je opravdu autentický monitor mikropočítače PMI-80. Jako třešnička na dortu budiž tvrzení, že PMI80.ROM soubor úspěšně fungoval i po nahrání do simulátoru EPROM, který byl připojen namísto paměti v replice PMI-80r.

    PMI-80: zdrojový kód monitoru            PMI-80: monitor


Práce s PMI-80

Práce s PMI-80 musela být v době jeho nasazování jako školícího počítače opravdu peklo. Nejen, že s originálním PMI se prostě technicky pracovat nedá (viz. úpravy a doplňky), ale dovedete si představit tvorbu programů? Program musel být nejprve zapsán v assembleru na papír. Pak jste si ho museli ručně přeložit do strojového kódu, a ručně naťukat do PMIčka. To by ještě šlo. Jenže málokdy šlape program napoprvé a opravy a úpravy byly opravdu chuťovka. Copak, když nějaká instrukce přebývá, tak se místo ní prostě dá NOP. Ale co když nějaká instrukce chybí? Nejde ji jen tak vsunout. Celou část programu od vkládané instrukce bylo nutné přepsat a hlavně bylo nutné přeadresovat všechny skoky! A všechno ručně jen s poznámkami na papíře, ve kterých se po chvilce "ladění" nikdo nevyznal. A když jste měli program hotový, trnuli jste hrůzou, jestli se jej povede uložit na kazetu dříve, než přehřáté obvody PMIčka přestanou fungovat. K tomu pochopitelně přičtěte obavy, jestli se právě nahranou kazetu Emgeton podaří v budoucnu vůbec přečíst...

Dnes je to naštěstí jiné. Program můžete zapsat a přeložit na PC a díky PC Loaderu pohodlně nahrát do paměti PMIčka. Opravy a opětovný překlad programů jsou velice snadné. Prostě pohoda:-)

2x PMI-80 a napájecí zdroj SN 80

2x PMI-80 a napájecí zdroj SN 80


Zprovoznění starého PMI-80

Počítač PMI-80 se začal vyrábět počátkem 80. let minulého století. To je už docela dlouho. Proto není od věci si ujasnit, co je dobré udělat před tím, než stařičký a léta nepoužívaný počítač opět zapnete. V první fázi je nutné plošný spoj očistit, nejlépe štětečkem, nebo vyfoukat stlačeným vzduchem. Při čištění štětečkem pozor na statickou elektřinu! Před čištěním je vhodné všechny integrované obvody vyjmout z objímek a zapíchat je do kousku alobalem potaženého polystyrenu. Pak je dobré plošný spoj pečlivě prohlédnout. Klidně i lupou. Jestli se vám někde nebude zdát kvalita letovaného spoje, nebo bude někde ve spoji náznak trhliny, opravte to mikropáječkou. Jsou-li obvody vyjmuté, můžete desku připojit na vhodný napájecí zdroj a změřit, zdali je napájení všude tam, kde má být (nezapomeňte na napětí -5V a +12V). Před nastrčením integráčů zpět do objímek (při vypnutém napájení!) je vhodné jemně očistit jejich nožičky velmi jemným brusným papírem (zrnitost 400 a vyšší), nebo takovou tou brusnou netkanou textilií. Také je vhodné kleštičkami nepatrně předehnout nožičky tak, aby se v patici co nejsilněji opíraly o kontaktní plošky. Po celkové kontrole můžete PMI zapnout a mělo by vás přivítat klasickou hláškou "PMI-80". Pochopitelně PMI provozujte jen na odpovídajícím napájecím zdroji!

Mikropočítač Tesla PMI-80

Když se PMI neohlásí ani po stisku tlačítka RE(set), je to průser:-) Pak nastupuje hledání závady. V první fázi je nutné zkontrolovat přítomnost a kvalitu všech napájecích napětí. Ono by to chtělo preventivně vyměnit filtrační kondy, ale z hlediska zachování "historické hodnoty" se do toho málokomu chce. O to lepší musíte mít zdroj (tam kondy klidně vyměňte, nejsou vidět). Dále je vhodné čítačem či osciloskopem zkontrolovat zdroj hodin (1,1111 MHz na odpovídajících výstupech 8224) a signál RESET (na vstupu i výstupu 8224). Také zkontrolujte vstup INT a další vstupy, které PMI nepoužívá, ale musejí mít definovanou hodnotu (READY, HOLD). Zkontrolujte také konfigurační propojky. To jsou ty kolíčky s ovíjenými spoji nad procesorem. Pro samotné PMI by měly být propojené dle schématu v dokumentaci. Orientovat se také můžete podle zde publikovaných fotek.

Činnost procesoru 8080A je možné jednoduše zkontrolovat následujícím postupem: vyjměte z patic všechny obvody připojené na datovou sběrnici (kromě CPU a řadiče 8228), tedy všechny paměťové obvody a obvody 8255. Signály datové sběrnice D0-D7 nyní připojte přes odpory cca 47 Ohmů na GND. Prostě do nějaké volné patice (třeba od paměti ROM) zapíchejte do datových pinů jedny konce odporů a druhé konce spojte dohromady a připojte na GND. Nejhorší možný způsob, jak to můžete udělat (ovšem zároveň nejjednodušší) a jak to nejspíše stejně uděláte je tento:

Test procesoru instrukcí NOP

test procesoru instrukcí NOP

Tím jste vlastně vytvořili absolutně nejjednodušší možný program. Procesoru jste vnutili jednu jedinou instrukci: NOP (No OPeration). Po zapnutí začne procesor vykonávat program. Na adrese 0000h načte první instrukci - NOP. Ta nedělá nic. Jen zvětší obsah čítače adres o jedničku. Procesor tedy přejde na adresu 0001h a (překvapivě) načte instrukci NOP. A tak to jde až do adresy FFFFh. Pak dojde k přetečení (vynulování) čítače adres a vše začíná opět od 0000h. A hádejte, jakou instrukci tam procesor najde:-) Tím jste ze sofistikovaného procesoru vytvořili blboučký 16-bitový čítač. Že procesor maká teď zjistíte tak, že přiložíte hrot logické sondy na signál A15. Sonda bude blikat (střídá se log.1 a log.0). Tak ho přiložíte na A14. A zase bude blikat, akorát dvakrát rychleji. Zkusíte A13 a zase bude blikat. A zase dvakrát rychleji než na A14. Blikání byste měli okem rozeznat ještě na A12, na nižších adresových signálech už je příliš velký kmitočet a zkontrolovat se dá jen čítačem či osciloskopem. Popsaným způsobem můžete pochopitelně zkontrolovat i činnost procesoru při stavbě repliky. Jen u procesoru 8085 s multiplexovanou datovou a adresovou sběrnicí použijte odpory cca 4K7.

Kontrola dalších obvodů je již značně individuální. Někdy vystačíte s logickou sondou (nebo LED, odporem a kousky drátu), jinde je nutné použít nějaký speciální přípravek (pro test pamětí) třeba zbastlený na nepájivém poli.

Pokud si myslíte, že má vaše PMIčko nějakou závadu, určitě se podívejte na stránku o závadách PMI-80. Třeba tam naleznete řešení svého aktuálního problému. Pokud se ale budete (úspěšně) potýkat se závadou jinou, napište, ať to můžeme dát na vědomost i ostatním uživatelům! Díky.



PMI-80 forever, aneb jak dnes využít PMI

Většina lidí si asi myslí, že jediné k čemu lze dnes využít PMI-80 je trochu si pohrát, hexadecimálně zamachrovat před mladšími ročníky a šupky hupky zpátky do vitrýny. Jenže ono může být PMI docela užitečné i po 30 letech. Ptáte se jak?

1) PMI-80 mělo původně sloužit k výuce programování v assembleru a strojovém kódu a k výuce mikroprocesorové techniky vůbec. Nic nebrání tomu, aby ke stejnému účelu sloužilo dále. Ono se toho v principu zas tolik nezměnilo a znalosti základů mohou přimět budoucí programátory k tomu, že nebudou vytvářet takové softwarové obludy jaké se rodí v současnosti. Zejména pro zájemce o práci s některými jednočipy může být PMI velmi názornou pomůckou.

2) Na PMI lze pohodlně odlaďovat různé algoritmy, které vyvíjíme třeba pro jednočip. Pochopitelně jsou dokonalejší prostředky, např. JTAG, ale ty nejsou dostupné všude. Díky možnosti vkládat breakpointy a prohlížet obsahy registrů je odlaďování algoritmů mnohem pohodlnější, než neustále flashovat jednočip a nějaký registr si pouštět ven na dočasné přidané ledky. Na PMI-80 tak byly pohodlně odladěny algoritmy pro repliku Petra, zejména rutiny pro aritmetiku (DIV/MOD, MUL a SUBB) a převody DEC/BIN a naopak. Sice existují softwarové simulátory téměř čehokoliv, ale zase není radno všemu věřit...

3) K PMI lze zkonstruovat různé přípravky a vytvořit tak různá jednoúčelová zařízení pro občasné použití. Zářným příkladem jsou programátory pamětí a jednočipů. Pokud pravidelně pracujete s nějakým programovatelným obvodem, asi máte příslušný programátor. Jenže občas je potřeba naprogramovat i něco jiného, co váš programátor už neumí. A nebo prostě programujete jen občas a specializovaný programátor se vám nevyplatí. Pak není nic jednoduššího, než si postavit jednoduchý přípravek k PMI.

Všechny výše uvedené nápady pro využití PMI jsou umocněny možností pořizovat, překládat a nahrávat přeložené programy do PMI z PC, jak je uvedeno na stránce o PC Loaderu pro PMI. Bez toho by asi nic z toho nemělo smysl a zůstalo by jen u toho pohrání si.

Jestli vás napadne i další možnost využití, nebo dokonce své PMI k něčemu užitečnému již používáte, napište.

Mikropočítač Tesla PMI-80



Výhody PMI-80

Dělá jen to, co do něj naprogramujete. Nesere se furt na internet. Nechroupe pořád diskem, aniž byste tušili co se děje. Nepadá. Odezva na vaše pokyny je rychlejší než u těch současných softem přecpaných PC krámů. PMI je prostě pohoda:-)


Jak přijít k PMI

Nemáte-li vlastní PMI-80 a chtěli byste si pohrát, nezoufejte. Občas se nějaký kousek objeví na Aukru, ale spekulanti už nevědí, co si za tu destičku říci. A když už se nějaké objeví za přijatelnou cenu, vyrojí se zase "sběratelé", kteří cenu stejně vyšroubují, jen aby se ta destička usadila v jejich vitrýnce. Vím, o čem je řeč. Za ten kousek v kufříku jsem vydal nemalé peníze...

Naštěstí je tu i jiná možnost, jak k PMI přijít - postavit si repliku. Dle dokumentace, která je zde ke stažení to není žádný problém. Monitor je také k dispozici a součástky stále sehnatelné. Dokonce se ani nemusíte držet původního procesoru 8080A a můžete použít třeba 8085, nebo Z-80, jak dokládají repliky nazvané PMI-85 a PMI Z-80 z těchto stránek. Použití těchto CPU má (mimo jiné) i příjemný následek v podobě jednoduchého napájení +5V. Zejména PMI Z-80 lze doporučut k realizaci, protože vychází obvodově nejjednodušeji (přečtěte si návrhy na zjednodušení v závěru článku o PMI Z-80) a Z-80 CPU je stále v nabídce mnoha firem prodávajících součástky, ovšem většinou ho najdete pod označením Z84(C)00.


Postavte si PMI!

Pokud si chcete pohrát s typickým školním jednodeskáčem a zkusit si programovat hexadeximálně, je PMI-80 ideální protože je dobře zdokumentované. Ale pokud PMI-80 nemáte, nebo za něj nechcete platit nesmyslné částky spekulantům, postavte si repliku. A právě replika se Z-80 či U880D je ideální řešení. Procesor Z-80 je stále snadno dostupný a levný a počítač při vhodném návrhu potřebuje jen minimum dalších obvodů při zachování plné softwarové kompatibility s PMI-80. Monitor je také dostupný a jeho úprava pro Z-80 je triviální (nebudete-li používat přerušení, není žádná úprava nutná). Navíc máte k dispozici celou řadu dalších instrukcí, které CPU 8080 nemá. Prostě: Postavte si svoje PMI!

tři různé repliky PMI-80

tři různé repliky PMI s procesory 8080A, 8085 a Z-80



Hádanka pro začínající uživatele PMI-80

Jste-li začínajícím uživatelem PMI-80, nemusí vám být hned jasné, jak ho správně připojit a spustit. Než uděláte nějakou blbost, zkuste si cvičně promyslet, co je tady špatně:

PMI-80

Bude to takto fungovat?


PMI monitor SLOWKEY

Někteří uživatelé počítače PMI-80 si stěžovali a stěžují na nespolehlivou klávesnici, respektive špatné ošetření zákmitů monitorem PMIčka. Zřejmě záleží kus od kusu a nebo se jednalo o nějakou problematickou sérii klávesnic, protože ani u jednoho ze svých originálních PMI tento problém nemám. Přesto existovalo řešení v podobě upraveného monitoru. Úpravu provedl neznámý autor a využil k tomu neobsazenou paměť na konci originálního monitoru. Upravený monitor se tedy stále vejde do EPROM 1 KB (8708). Došlo ke značnému prodloužení času skenování tlačítka a tím k dokonalému ošetření zákmitů. Bohužel je ale prodleva už tak dlouhá, že je to až nepříjemné. Nicméně, pokud vás klávesnice zlobí a její výměna nepřichází v úvahu, je upravený monitor řešením. Vše ostatní funguje jak má a volací adresy podprogramů se nezměnily. Upravený monitor PMI-80 SLOWKEY si v podobě binárky můžet stáhnout níže v ZIP archivu. Monitor Slowkey jsem vyzkoušel a opravdu vše funguje.

PMI monitor V2

Zcela nečekaně se objevila další varianta monitoru PMI-80 nazvaná jako V2 (verze 2). Monitor objevil Dušan na svém originálním PMI-80. Porovnáním binárek původního monitoru a monitoru V2 zjistíme rozdíl jen v pár bajtech v oblasti ENTRY - vstupu do monitoru z breakpointu. Rozdíl v souborech je vyznačen červeně na následujícím obrázku. Na fotografii níže je také zachycena ruská Eprom 2708 s přelepkou označenou jako PMI-80 V2, kterou má Dušan ve svém PMI-80 (a vyzkoušel ji úspěšně i v replice PMI-80 M16).

Rozdíl je v úvodu procedury ENTRY, do které se vstupuje při breakpointu a kde se uchovává kompletní stav procesoru (všech registrů) pro následné prohlížení. Původně jsem si myslel, že důvodem upravy je toto:

Původní verze totiž nejprve zazálohuje všechno možné a až pak uloží stavové slovo s příznaky (PUSH PSW). Jenže ještě před touto instrukcí je instrukce DAD SP, která může ovlivnit příznak C! V původní verzi monitoru se tedy nelze spolehnout na to, že příznak Carry, uložený během breakpointu, je opravdu autentický! Verze 2 toto řeší tak, že PSW je uloženo jako první a pak teprve následuje zazálohování ostatních registrů. Verzi 2 tedy lze jen a jen doporučit a pokud rádi pracujete s breakpointy, je dokonce nutností! Pokud ale ne, tak se nemusíte děsit a klidně můžete dál používat monitor původní.

Jenže ono to tak být nemusí! Registrový pár HL je totiž před přičtením k SP vynulován, takže instrukce DAD SP (HL=HL+SP) by příznak C nijak ovlivnit neměla a tedy i původní verze je v pořádku. DAD SP fakticky slouží jen k nakopírování SP do HL. O důvodech úpravy se tedy můžeme jen dohadovat, ale je možné, že neznámý autor si toto neuvědomil a úpravu udělal v dobré víře.

Pro úplnost přikládám disassemblovaný výpis změněné části mezi adresami 000Fh - 0020h. Originální kód si můžete prohlédnout například v komentovaném výpise originálního monitoru, který je součástí skvělé knihy PMI-80: co s ním?, kterou si můžete stáhnout výše na této stránce. Jak je z výpisu vidět, došlo pouze k prohození pořadí instrukcí.

 ;zmenena cast kodu v monitoru V2 na adresach 000Fh - 0020h:
    PUSH PSW
    POP H
    SHLD 1FDDh
    LXI H, 0000h
    DAD SP
    SHLD 1FE4h
    LXI H, 1FDDh
    SPHL
    PUSH B
    PUSH D

K proceduře ENTRY ještě malá poznámka: pro její plnohodnotné a korektní využití je nutné do ní vstupovat instrukcí RST1. Občas je v programech vidět (a také to občas dělám), že je ENTRY voláno skokem JMP 0008h. V takovém případě ale není korektně zachován stav programového čítače PC. Pokud nás však zajímá jen stav pracovních registrů při ladění nějakého softíku, a pokud se nehodláme vracet do laděného programu, tak to vůbec nevadí.

V ZIP archivu níže jsou všechny tři dostupné monitory pro PMI-80 (originál, V2 a SLOWKEY) v podobě binárek určených pro paměť EPROM typu 2708 (8708). Monitor SLOWKEY vychází z originální verze. Nic ale nebrání tomu, upravit ho na verzi SLOWKEY V2...


monitor PMI-80 V2
monitor PMI-80 V2
rozdíl mezi orig. monitorem PMI-80 a monitorem V2
orig. monitor (vlevo) a V2 (vpravo)


    PMI-80: monitor, monitor V2 a monitor SLOWKEY



Seriál o procesoru 8080 a jeho podpůrných obvodech

Jelikož jsem dostal mailem pěkně zpracovaný naskenovaný seriál o klíčových obvodech, které jsou použity v PMI-80, rozhodl jsem se ho zde vystavit. Tímto snad budou informace o PMI opravdu komplexní:-) Jedná se o seriál s popisem procesoru 8080 a jeho podpůrných obvodů. Kromě detailního popisu činnosti procesoru 8080, zde naleznete například ekvivalentní zapojení obvodů 8224 a 8228. Masochisté je tak mohou nahradit několika diskrétními součástkami:-) Pochopitelně nechybí popisy programovatelných obvodů 8255 a 8251 a dále obvodů 8205, 8212, 8214, 8216 a 8226, které jsou u nás známé spíše pod označením 3xxx (3205, 3212 až 3226). Takže příjemné studium:-)

    seriál 8080


RET



Odladěno na MS IE 8.0 a Firefoxu při rozlišení min. 1024 x 768 pixelů
www.NOSTALCOMP.cz    2010  -  2017