mikropočítačová stavebnice PETR



O "mikropočítačové stavebnici Petr" vím od svých školáckých let. Tehdy jsem si ve svazarmovské prodejně DOSS, kde jsem byl častým návštěvníkem, páč tam byly krásné věci, vyzvedl prospekty, které slibovaly uvedení tohoto počítače na trh. Kromě Petra tam byl ještě prospekt na stavebnici počítače MSM 48, ale to už byla spíše hračka na řízení hraček. Petr měl být jiné kafe. Měl to být "obecný počítač". Oba tyto prospekty jsou naskenované v dokumentu níže. Jenže pak jsem propadl domácím a posléze i osobním počítačům a na Petra zapoměl. Vzpoměl jsem si na něj až při čtení blogu na hexadecimálním doupěti a rychle vyhledal ty prospekty (takovýhle věci já nevyhazuju). V podstatě jsem byl překvapen, že se Petr tehdy opravdu začal sériově vyrábět, protože takových projektů tehdá bylo a nic z toho... A totálně mě odrovnalo, že to opravdu někdo vlastnil:-) V souvislosti s nostalgickou vlnou jsem si začínal pohrávat s myšlenkou na stavbu repliky Petra. Jenže o Petrovi je tak málo informací, že nevím nevím jestli k tomu někdy dojde. Co se tedy o Petrovi zatím ví? No, moc toho není. Proto prosím všechny, kdo o Petrovi ví více, než je zde publikováno, ať se podělí. Zatím se ví toto:

Ví se, že Petr vypadal takto:

Mikropočítač PETR

hotový Petr a návod k obsluze

Mikropočítač PETR

vláčkový napáječ, logická sonda a Petr

Ví se, v jaké škatuli se Petr prodával:

Mikropočítač PETR

originální krabice od Petra

A ví se, jak byl Petr zhruba zapojen:

mikropočítač Petr

napůl blokové schéma Petra z orig. prospektu

Původně jsem uvažoval, že replika Petra bude namísto čipu 8748 "poháněná" nějakým flashovým x51. Mám vývojový kit s Atmelem 89S8252 a ISP programátor, takže ladění softu je sranda. Jenže pak jsem na nějakých šrotových deskách objevil tyhle dva krasavce:

Jednočipový mikropočítač 8748

Intel D 8748H a Tesla MHB 8748C

...a bylo rozhodnuto. Když Petr, tak s 8748! A začalo klasické kolečko: shánět informace o řadě 8048, zjišťovat odlišnosti od důvěrně známého x51, zjišťovat informace o mazání a programování EPROM v těchto jednočipech, atakdále atakdále. Tak třeba ta EPROM. Je jasné, že nejprve ji bude nutné smazat. Kupovat mazadlo za dva tácy se mi nechce (navíc kde by byla ta radost z konstruování:-)). Mazat horským sluníčkem, či testerem bankovek je blbost. Nezbývá, než si postavit mazadlo vlastní (jinak mám fakt co dělat, v podstatě nevím co dřív). Jenže vymazat paměť je jedna věc a naprogramovat druhá. Takže se musí navrhnout programátor. A bude to zase jako doplněk k PMI-80 na konektor K2. Jako na potvoru jsou oba 8748 jiné. Intel je v provedení HMOS a Tesla zase NMOS. A každý vyžaduje jiné programovací napětí. HMOS 21V (a ještě 18V na EA a PROG), NMOS klasických 25V (a 23V na EA a PROG). Jinak fungují stejně. Tedy pokud fungují. To se o těchto kouscích zatím neví a nebude se to vědět dříve, něž se je podaří smazat a naprogramovat, třeba jako blikače na portech...

Ovšem ladění repliky Petra by stejně probíhalo na flashovém 89S8252 a teprve odladěný soft by se upravil, přeložil a naprogramoval do 8748. Pochopitelně by se musely na x51 využívat jen ty prostředky, které má i 8048.

Ale dost o replice. Té je věnovaná samostatná stránka. Vraťme se k originálnímu Petrovi. Zde je souhrn informací o něm, které jsou zatím k dispozici:

Petr

Dále se ví to, že předlohou pro Petra byl výukový mikropočítač KOSMOS CP1 vyvinutý a vyráběný v tehdejším Západním Německu. KOSMOS je postaven také na procesoru 8048/8748 (některé prameny dokonce tvrdí že na 8049), také obsahuje obvod 8155, také se programuje pomocí speciálních interpretovaných instrukcí zadávaných v desítkové soustavě a také může sloužit jako řídící počítač k ovládání různých modelů, hraček a jiných zařízení. Je docela možné, že Petr byl jen jakousi kopií Kosmosu. Ačkoliv asi ne zcela přesnou kopií. Dobový prospekt na Petra uvádí 24 instrukcí, kdežto (podle dostupných zdrojů) jich Kosmos měl jen 21. Také řídící klávesy jsou jiné. Ale to už jsou detaily...

Mikropočítač KOSMOS CP1

mikropočítač KOSMOS CP1

Ani o Kosmosu není mnoho informací a ty, které jsou, jsou v němčině. Kosmos ale musel být docela populární, jak si jinak vysvětlit, že vznikly jeho emulátory na PC. Jeden jako klasická aplikace pro Windows a druhý napsaný v Javě a spustitelný i na Macu. Doporučuji vyzkoušet, nemusí se instalovat. Na emulátorech je ale zajímavá ještě jedna věc: obsahují dokumentaci, která popisuje způsob práce s Kosmosem a jeho instrukční soubor. A právě tyto informace se zatím ukazují jako velmi cenné pro stavbu repliky Petra. Přinejhorším se ta replika bude chovat spíše jako Kosmos. Pro zajímavost si dále můžete stáhnout instrukční soubor mikropočítače KOSMOS CP1:

KOSMOS - instrukční soubor

Ještě jednou zopakuji výzvu: máte-li někdo nějaké další informace o Petrovi, ale i o Kosmosu CP1, napište. Beru vše:-)

Další cvičné mikropočítače s jednočipy

Kromě Kosmosu a Petra existuje celá řada dalších cvičných počítačů, které mají místo klasického mikroprocesoru jednočipový mikropočítač. Jedním z nich je IMSAI 8048, který byl primárně navržen jako jednoduchý řídící mikropočítač (obdoba dnešních PLC). Ovšem stejně dobře byl použitelný i pro výukové účely.

mikropočítač s jednočipem
IMSAI 8048
mikropočítač s jednočipem
deska IMSAI 8048

Na podporu prodeje svých jednočipů přispěchal Intel s několika počítači. Nebyly to klasické školní počítače, ale spíše vývojové kity. Pro řadu 8048 byl určen PROMPT 48. Zajímavé jsou dvě ZIF patice. V jedné se dal naprogramovat jednočip 8748 a ve druhé jej bylo možné ihned testovat v zapojení. Pro vývoj systémů s řadou 8051 byl zase určen SDK-51. Zajímavostí je alfanumerická ASCII klávesnice.

mikropočítač s jednočipem
Intel PROMPT 48
mikropočítač s jednočipem
Intel SDK-51

Intel SDK-51 je docela pěkně popsaný v jednom ze seriálu článků na ROOTu. Mimochodem celý tento seriál s názvem Co se děje v počítači je moc dobrý a stojí za sledování. Na internetu je k nalezení i naskenovaný originální manuál, schéma a listing monitoru SDK-51.

U nás se kromě Petra vyráběl ještě třeba SB 8035, který vypadá velmi zajímavě, ale nejsou o něm žádné další informace, a dále TEMS 48 a TEMS 49.

mikropočítač s jednočipem
SB 8035 (Tesla)
mikropočítač s jednočipem
TEMS 49 (Tesla)

Zajímavým výukovým jednodeskáčem s jednočipem je také Anglický Open University PT 501 Micro Trainer založený na procesoru 8048/49:

mikropočítač s jednočipem
Open University PT 501 Micro Trainer


RET



Odladěno na MS IE 8.0 a Firefoxu při rozlišení min. 1024 x 768 pixelů
www.NOSTALCOMP.cz    2010  -  2017