Vymazlená logická sonda a pulser TTL



Logickou sondu považuju za absolutně základní pomůcku pro hrátky s obvody TTL či CMOS. Proto jsem si ji postavil snad jako první věc po svém návratu k bastlení před několika lety. A jelikož zatím bastlím zejména s TTL obvody, jsou všechny mé sondy TTL kompatibilní. Ačkoliv o nějaké té CMOSce už taky uvažuju. Bohužel jsem tehdy při stavbě docela naletěl. Představte si to. Máte před sebou zapojení z Amára. Sonda umí vše potřebné. Renomovaný a kdysi můj oblíbený autor. Plošný spoj. Fotka hotové sondy na titulce časopisu. Kdo by odolal... Ale mě se na tom zapojení něco nezdálo. Vždyť takhle to přece nemůže fungovat! Jenže populární autor, odborník, plošňák (plně odpovídající tomu schematu), fotka... Tak jsem to postavil. A výsledek? Nefugovalo to. Vždyť ani nemohlo! Kurva sobě věř!

Problém byl vstupní díl. Nakonec jsem se s tím nepáral. Celou přední část plošného spoje sondy jsem odřízl, desku nastavil a postavil vstupní díl z jiné sondy. Fungovalo to parádně až na jednu věc. Sonda indikovala i krátké pulsy, to bylo sice žůžo, ale indikace znakem P na segmentovce byla hrozně rušivá. V podstatě tam jen furt svítilo péčko:-) Takže jsem předělal dekodér znaků a kráké pulsy teď indikovala desetinná tečka. To bylo super, protože se podle znaku H či L při blikající tečce dalo určit, jestli je puls kladný či záporný. Paráda! Jenže pak to přišlo. Sondu jsem svou blbostí poprvé připojil na 12V a všechny integráče uvnitř jsem odprásknul...


TTL Pulser a TTL sonda
TTL Pulser (nahoře) a TTL sonda (dole)


Takže se zase řezala deska. Tentokrát jsem mohl použít přeživší vstupní díl a MKO s dekodérem znaků postavil načisto znova (ten původní byl díky úpravám dekodéru tak domrvenej, že pouhá výměna IO byla nemožná). Desky jsem zase spojil:-) Dlouho předlouho jsem sondu používal a začal jí říkat vymazlenka. A pak jsem ji odpráskl podruhé:-) Stejnej scénář jako minule. Tentokrát stačilo IO vyměnit, takže deska se neřezala. Doplnil jsem zenerku 5V1. A pohoda. Léta utíkala... A teď jsem sondu odpráskl potřetí:-) A zase 12V a zase stejnej scénář. Zenerka nepomohla a ani vlastně nemohla. Integráče už na té desce nevyměním a tak se zase bude řezat (vstupní díl s tranzistory, jako obvykle přežil:-))

Jenže se mi do toho nějak nechce a taky přemýšlím, že tu sondu postavím možná jinak. V amárech vyšlo mnoho sond a některé jsou fakt bombastické a umějí spoustu věcí. Ale já si říkám, že mě ta moje vymazlenka plně vyhovovala, a tak ji asi postavím zase tak. Každopádně, než to rozřeším, postavil jsem si jednu nouzovku, které mě moc mile překvapila. Proto zde zatím není ani náznak schématu. Sám nevím, jak ta nová vymazlená sonda nakonec bude zapojená:-)

Á propos, ještě bych se chtěl vrátit k tomu, co jsem psal v prvním odstavci. O tom "ověřeném" zapojení "ověřeného" oblíbeného autora. Po letech jsem s ním totiž udělal nemlich tu stejnou špatnou zkušenost. Tentokrát se jednalo o zapojení jednoduchého počítače se 16 bitovým procesorem 8086. Opět to stejné. Pěkné schéma, fotky hotového počítače, výpisy EPROM. Krásná pohádka až na to, že to nikdy nemohlo fungovat. Nakonec jsem si to postavil po svém jako SDK-88 NE (klon inteláckého SDK-86, ale s procesorem 8088). Dokonce jsem pak sepsal celostránkový elaborát, co všechno na tom zapojení z amára bylo blbě...



*** OPRAVENO ***

Tak jsem se dokopal k opravě. Vymazlenka už je zase v chodu a je to žůžo. Nakonec jsem to nestavěl znova, ale úspěšně se pokusil o pouhou výměnu tří vadných integráčů (74121, 7400 a 7405). Měl jsem z toho obavy, ale šlo to lépe, než jsem čekal. I pájecí body na univerzále to přežily všechny. Přitom jsem se pokusil zjistit, podle čeho jsem to vlastně kdysi stavěl. A vypadá to následovně: vstupní díl je ze sondy č.2 popsané v článku 7x logická sonda v Konstrukční příloze (ročence) Amatérkého radia 1985. MKO prodlužující puls a dekodér znaků (L,H,O) je ze sondy popsané v modrém ARB 2/1978. Dekodér je ale upravený (zjednodušený) tak, aby nezobrazoval znak P (Pulse), ale puls byl indikován rozsvícením desetinné tečky. Inspiraci pro tuto úpravu jsem našel opět u sondy, ze které jsem použil vstupní díl.

Jelikož jsem netušil, že se oprava mé sondy povede tak snadno, měl jsem připravený záložní plán. A sice tu sondu z KP AR 1985, akorát "ořezanou" o akustickou indikaci a generátor impulsů. Upravené schéma předkládám níže. Ovšem úplně takhle přesně bych to nestavěl. Nelíbí se mi velké proudové namáhání hradel 7400 při svitu vícero segmentů. Zejména znak O (Open), který bude při práci asi svítit nejdéle (když zrovna sondu nepoužíváme), bude opravdu hodně přetěžovat výstup hradla (to s odporem 56R). Proto bych tam dal ještě buď nějaké výkonové neinvertující hradlo (např. 7407), nebo PNP tranzistor. Také se mi nelíbí zapojení více segmentů na jeden odpor. Dal bych odpor ke každému segmentu zvlášť. Budou alespoň všechny svítit se stejnou intenzitou. Jinak bych tuto sondu klidně doporučil.

TTL sonda z KP AR 1985
TTL sonda z KP AR 1985

Co se týká použitých součástek, tak diody KAxxx se dají nahradit klasikou v podobě 1N4148, tranzistory jsem použil univerzální BC327/337. Odpory označené hvězdičkou lze při oživování nahradit trimry a nastavit přesně rozhodovací úrovně pro TTL. K nastavení lze použít například následující zapojení. Já ale odpory ponechal dle schématu a "sedí" to skoro přesně. Jen Log. 1 mám o dvě desetinky výše, což vůbec ničemu nevadí.

test TTL logické sondy
test TTL logické sondy

Poznámka: kdo čekal, že za přezdívkou "vymazlená" sonda se ukrývá nějaká funkcemi napěchovaná supersonda, je asi zklamán. Myslím, že logická sonda by mělo být jednoduché a spolehlivé zařízení, které má dělat přesně to, co moje sonda dělá. Více netřeba. Na další funkce jsou jiné přístroje a pomůcky a není nutné to všechno cpát do maličké sondy. Ta vymazlenost u mě spočívá prostě v něčem jiném:-)



Pulser TTL


Druhá sonda na horním obrázku je takzvaný Pulser TTL. Není to nic světoborného, přesto je to skvělý pomocník na kontrolu a oživování různých dekodérů, čítačů apod. Ve spojitosti s vymazlenkou toho odhalí hodně. Je to v podstatě jen R-S klopák, který na výstupní hrot posílá buď log. 1 nebo 0. Klopák lze překlápět buď ručně tlačítkem (pak získáme tzv. bezzákmitové tlačítko), nebo automaticky vestavěným oscilátorem AKO s frekvencí cca 1 Hz. Já tam mám dva obvody (7400 a 7404) ale dalo by se to asi postavit i s jedním. Více k tomu netřeba dodávat. Je to jednoduchý, ale moc moc užitečný.



RET



Odladěno na MS IE 8.0 a Firefoxu při rozlišení min. 1024 x 768 pixelů
www.NOSTALCOMP.cz    2010  -  2018