CLAUDIA Lite

primitivní 4-bitový procesor/počítač sestavený z obvodů TTL 74xx




Ruční programování a signál /PROG

V popisech většiny funkčních bloků je zmiňován poněkud tajemný signál /PROG, který aktivuje tlačítka ručního programování a blokuje činnnost sequenceru. Čili nás nyní čeká "nejsofistikovanější" schéma celého procesoru:-) Generování signálu /PROG má na starosti jediný páčkový spínač, který má své polohy označeny jako RUN (procesor vykonává program z RAM) a PROG (procesor je blokován a je možné programovat/editovat/prohlížet obsah RAM 7489)


Signál /PROG


A jak se tedy Claudia Lite programuje a ovládá? Chceme-li vložit (editovat, prohlížet) nějaký program do paměti RAM 7489, stačí přepnout spínač RUN/PROG do polohy PROG. Tím se aktivují tlačítka ručního programování a zablokuje činnost procesoru. Hodiny i sequencer sice běží dál, ale jsou zablokovány výstupní dekodéry sequenceru a tedy nedochází ke generování řídících signálů. Pokud by nás rušily zobrazované hodnoty z registů (A,B,OUT,C,Z), je možné je stiskem RESETu vynulovat. Kromě aktivace programovacích tlačítek a zablokování řídících signálů ze sequenceru, zajistí signál /PROG také otevření vstupního portu pro čtení stavu datových páčkových spínačů.

K práci s RAM nyní můžeme použít programovací tlačítka:

MEMW - Zápis dat. Zapíše hodnotu z páčkových vstupních spínačů na aktuální adresu RAM. Hodnota se ihned objeví na výstupu RAM, a tedy na indikačních LEDkách RAM.

PCW - Zápis adresy. Zapíše hodnotu z páčkových vstupních spínačů do programového čítače (PC). Adresa se ihned objeví na výstupu PC, a tedy na indikačních LEDkách PC. Na indikačních LEDkách RAM se objeví hodnota dat uložených na této nové adrese.

+ADDR - Inkrementace adresy. Zvýší aktuální adresu v PC o jedničku. Adresa se ihned objeví na výstupu PC, a tedy na indikačních LEDkách PC. Na indikačních LEDkách RAM se objeví hodnota dat uložených na této adrese.

K programování tedy vystačíme jen s hardwarovými prostředky. Není potřeba žádná softwarová podpora v podobě operačního systému či alespoň monitorovacího programu. Podobný způsob programování byl v počátcích rozvoje mikropočítačů obvyklý a namátkou se používal třeba u procesoru 1802 a počítače COSMAC ELF na tomto procesoru založeném.

Znovu opakuji, že programovací tlačítka fungují pouze v režimu PROG!

Máme-li naprogramováno, můžeme procesor spustit. K tomu stačí přepnout přepínač RUN/PROG do polohy RUN a stisknout RESET. Ideální je podržet RESET vždy při každém přepnutí RUN/PROG ať tam či tam:-) Přepínačem FAST/SLOW lze zvolit jednu ze dvou rychlostí procesoru, viz popis generátoru hodin.

Tím máme "z krku" popis obvodového zapojení Claudie Lite. Zbývá navrhnout operátorský panel.


Porty

Operátorský panel




Ještě poznámka k zapojení. Původní návrh počítá s dvoudeskovým uspořádáním. Na jedné desce plošných spojů by byl osazen samotný procesor (počítač), na druhé desce by pak byly ovládací a indikační prvky a jednalo by se tak o ovládací panel počítače. Tam, kde je ve schématu na vodiči udělán křížek, je myšleno rozdělení obou desek. Příslušný ovládací či indikační prvek bude na ovládacím panelu, zbytek zapojení na desce procesoru. Proto také ty vysoké hodnoty (47k) pullup odporů za křížkem. Jsou v podstatě zbytečné a mají smysl jen při rozpojování desek. Ale rozpojené se to stejně provozovat nedá, tak si s nima nemusíte lámat hlavu a klidně je vynechat a ponechat jen jediný menší (cca 4k7) u spínače PROG. Je to hlavně pozůstatek testování jednotlivých celků na nepájivém poli:-)


RET



Odladěno na MS IE 8.0 a Firefoxu při rozlišení min. 1024 x 768 pixelů
www.NOSTALCOMP.cz    2010  -  2019